Jdeme na jedno …

František Dostál a Ivan Hlas

K této knize jsem se dostala paradoxně přes negativní recenzi, přesto jsem byla neodbytně vábena ji získat.

Na knize se podíleli dva znalci českých hospod - hanspaulský písničkář Ivan Hlas a skvělý pozorovatel světa obyčejných lidí, proslulý fotograf a fejetonista František Dostál. Výsledkem je fotodokument doby, kdy byla hospoda způsobem života, kulturním fenoménem, kdy byly hospody malé oázy svobody.

V hospodách vznikaly již od dob rakousko-uherska politické spolky, umělecké vize a nejen sportovní kluby.

Kniha je povedeným nostalgickým ohlédnutím za léty sedmdesátými a osmdesátými, vzpomínkou na hospodské sály i první lásky, na dobu, která se již nikdy nevrátí. Byl to čas zážitků, čas kdy domluvy na setkání v hospodě platily, protože se nedaly rušit na poslední chvíli mobilním telefonem.

Slza mi nad knihou neukápla jen díky tomu, že jsem se nepřetržitě usmívala.

Vřele doporučuji zejména těm, kteří se hospodského života v letech minulých účastnili. A není přitom podmínkou být ortodoxními fanoušky čepované zrzavé vody se sněhobílou pěnou. I když? Kniha končí heslem: „Teprve pivem je žízeň krásná“.

Vydalo nakladatelství Bondy v roce 2015.

Lada Topinková