Pozvánka na výstavu

Břevnov ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled

Výstava Muzea hlavního města Prahy o Břevnově je již sedmou prezentací cyklu o pražských historických předměstích. Sbírkovými předměty, obrazy, dobovými pohlednicemi, fotografiemi, tisky a dalšími materiály představuje nejvýznamnější místa a momenty života Břevnova a okolí.

Historie

Břevnov (německy Breunau) je poprvé zmíněn již v 10. století v souvislosti s jeho nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti – Břevnovským klášterem Řádu benediktinů, který byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Věnujme se však Břevnovu celkově: v dubnu 1907 ho František Josef I. povýšil, dle legendy omylem, na město. Jím zůstal samostatně do konce roku 1921. Poté se stal součástí hlavního města: spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil Prahu 18. Na území Břevnova pramení potok Brusnice, kterému ten vděčí za svůj poměrně členitý reliéf a jehož nejnižší nadmořská výška je v místě, kde tok opouští břevnovské území. Naopak nejvyšším místem je tzv. Malý Břevnov s nadmořskou výškou přibližně 383 m. Dnes Břevnov jako městská čtvrť patří téměř celý k šesté části Prahy, ale přesto nepatrnou částí krátkého úseku ul. Spiritka u stejnojmenné usedlosti sahá i do sousední části Prahy 5. Pražská katastrální území, dnes sousedící s Břevnovem jsou Liboc, Veleslavín, Střešovice, Hradčany, Smíchov, Motol, Řepy, Ruzyně.

Genius Loci

Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ poutní cesta od pražské Lorety do kláštera v Hájku, lemována dvaceti kapličkami z let 1720–1726. Z nich se dodnes dochovalo dvanáct, z toho pět na území Břevnova, které jsou postupně opravovány. Po půli 20. století utrpěl Břevnov urbanistické a architektonické šoky. Výstavba ul. Pionýrů (dnes Patočkovy) ho rozdělila na dvě části. "Díky" zmíněné dopravní tepně přišel o vnější obvodové zdi kláštera i další stavby v jeho areálu, tj. vstupní bránu, pivovar, ovčín a výrazně byl zmenšen jeho Pivovarský rybník. Z bývalých hospodářských usedlostí dnes žádná neslouží svému původnímu účelu či je z ní pouhé torzo. Nejznámější z nich, zrekonstruovaná Ladronka, je dnes přístupná veřejnosti zčásti. Další jsou Kajetánka, Šleiferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Tejnka, Kneislovka nebo Liborka. Atmosféru Břevnova minulých století si však uchoval hřbitov v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné Karel Kryl, Jan Patočka a Jan Anastáz Opasek.

Současnost

Jedna z hlavních příjezdových cest do Prahy – Patočkova nahradila historickou trasu kopírující Bělohorskou ulici. Budova známého hostince U Kaštanu, která pamatuje založení Českoslovanské sociálně demokratické strana (1878), je „díky“ rozšíření Bělohorské třídy dnes o třetinu menší, ale kromě hostince je tu dnes i kulturní centrum Kaštan. V sedmdesátých letech minulého století při výstavbě sídliště na místě někdejší obce zbylo z původní zástavby jen několik domů v blízkosti kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Zachována je dodnes výklenková kaple v ul. Gymnastická. Kvůli podílu vězňů při stavbě domů, zároveň bytům, určených především pro pracovníky ministerstva vnitra, bylo sídliště nazýváno „Obušek“, častěji „Na pendreku“. V Břevnově najdeme Ústav makromolekulární chemie AV ČR s pomníkem bývalého ředitele a lékařské legendy O. Wichterleho. Osobitý původní Dům rekreace ROH, postavený v 1980–1985, je dnes známý jako Pyramida. Strahovské stadiony, především Stadion E. Rošického a Velký strahovský stadion a plochodrážní stadion Markéta jsou nepřehlédnutelné. Mezi největší komplexy patří Ústřední vojenská nemocnice, jejíž stavba (od roku 1936) probíhala s přestávkami celé 20. století.

Poetika

"Břevnov jsem znal od svého nejranějšího mládí. Chodívali jsme tudy od Pohořelce ke klášteru a pak vzhůru Zeyerovou alejí do Hvězdy. Na fialky a konvalinky. Konvalinky už tam nerostou. Cestou nikdy jsme nezapomněli se zastavit před starým hostincem Na Marjánce. Na průčelí této proslulé tančírny byl primitivně výmluvný obraz bitvy na Bílé hoře. Taneční dny na Marjánce byly slavné." Slova Jaroslava Seiferta přesně vystihují poetiku této městské části Prahy.

Návštěvníci výstavy mohou procházet skrze dějiny Břevnova až do poloviny 20. století, s vybranými tematickými přesahy až do osmdesátých let století minulého. Tak se mohou seznámit s historií významné lokality na území i v blízkosti nejstaršího mužského benediktinského kláštera v Čechách. Území, jehož původní osídlení tvořily vesnice půvabné vesnice, vesničky, které se spolu s usedlostmi nacházely podél Bělohorské silnice vedoucí z Prahy do západních Čech. A její atmosféru si mohou obohatit také například procházkou po kovové lávce pro pěší, vzniklé roku 2004 přes dnešní Patočkovu ulici.

Muzeum hlavní města Prahy / 2. 5. 2016 – 30. 11. 2016

Olga Szymanská