Československo přímořským státem

Blíží se léto a jako každý rok pojedou statisíce Čechů, Moravanů a Slezanů k Jaderskému moři.

Kolik z nich ví, že v minulosti se objevily velkolepé plány, jak z Československa udělat přímořský stát?!?

Československo se mohlo za normalizace stát „přímořskou zemí“, ze které by lidé rychlovlakem během pouhých dvou hodin docestovali k pobřeží Jaderského moře. Trať dlouhá 410 kilometrů měla vést z Českých Budějovic přes Rakousko na území dnešního Slovinska poblíž italského přístavu Terst. 350 kilometrů kolejí mělo vést železničními tunely.

Avantgardní projekt, který neměl obdoby, promýšlel Ing. Karel Žlábek již od konce druhé světové války.

Teprve období liberalizace Československa přálo větší svobodě a ekonomické pružnosti. Rok před Pražským jarem proto mohl profesor Karel Žlábek svou velkolepou ideu sepsat a přednést na Florida State University. Projekt budoucnosti by zajistil nejen rychlé převážení čerstvého zboží, zlepšení životního prostředí, ale zejména pohodlnou rekreaci obyvatel u moře.

Realizaci tunelu, jenž měl splnit vnitrozemskému státu sen o vlastním přístupu k moři přerušila v srpnu 1968 okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

V sedmdesátých letech znovu oživil profesor ekonomie Karel Žlábek myšlenky na jím navržený tunel, který měl spojovat Československo s Jugoslávií. Na obnoveném projektu pracoval společně se spřízněnou duší – s ředitelem stavebního podniku Pragoprojekt Ing. Tvrzníkem.  Společně připravovali dokumentaci pro tunel i rychlovlak a jednali i s „pohlaváry“ o výstavbě. Údajně měli podporu rakouského velvyslance, snad se i jednalo se zástupci Jugoslávie. Na stavbě by musely pracovat tisíce lidí řadu let.

Z nerealizovaného projektu se zachovaly pouze plány, které jsou ale dostatečným svědectvím o síle myšlenky a nezlomné vůli profesora Žlábka.

Dodnes odborníci tvrdí, že technologie tunelu byla unikátní. Zato ta představa, že se z vydolované hlíny vytvoří ostrov, to zní spíš jako sci-fi. Poslední tunel by ústil na umělém mořském ostrově Adriaport, který by byl majetkem československého státu.

V roce 2014 proběhla v Praze v Colloredo-Mansfeldském paláci výstava mladé umělkyně Adély Babanové s názvem Návrat do Adriaportu, která tento pozapomenutý projekt přiblížila. Na výstavě byla k vidění i řada věcí, listin a obrazových materiálů související s projektem. Hlavně byl nepřetržitě promítán stejnojmenný dokument mladé umělkyně. Ve fiktivním dokumentu byla zpracována fakta o téměř půl století trvajícím komunistickém režimu a současně byl až absurdní mystifikací. Jednalo se o zcela nový příběh s hlavním hrdinou a dramatickou zápletkou. V hlavní roli vystupuje profesor ekonomie Karel Žlábek, autor ambiciózního projektu – tunelu na Jadran. Podivné události, zosobněné politickými představiteli tehdejšího Československa, se staly silnou kulisou. Snímek spojuje prvky hraného dokumentu s dobovými ilustračními záběry. Umělkyně pracovala s principy rozpohybované koláže, již kombinovala s dobovými archivními záznamy, fotografiemi a fiktivními rozhovory.

Lada Topinková

Zdroje:

Deník Svoboda z 12.3.1967

Informace z i-tisku o výstavě v roce 2014