Slovo na duben

Je pondělí 4. dubna a já se konečně dostávám k napsání Slova…

Byla jsem nemocná a k tomu jsem se stěhovala mimo Prahu na Dobříš. Nevím co bylo horší. Dnes se po dlouhé době cítím trochu líp.

Byla jsem venku a potkala jsem petrklíče, pampelišky a zlatý déšť. A šla jsem do města kolem velkého rybníka jménem Papež. Labutě, kachny, husy a kolem lavičky k odpočinku.

V literární kavárně U velblouda, kterou vede dcera mé dlouholeté bývalé kolegyně, fotografky Hany Rysové jsem si dala kozí sýr. Výborný!

A pak jsem šla do spořitelny poslat nějakou platbu, protože mi doma moc nefunguje internet (ani nový mobil). Zítra jedu do Prahy a pokusím se ho vrátit a taky se pozeptat v T-mobilu, proč mi jde tak špatně internet, když za něj platím nehoráznou sumu.

Jak děsné věci se v čele s lůzou oblíbeným prezidentem děly v poslední době už napsala Venda do Stalo se. Snad jen ona to umí tak vtipně a stručně všechno popsat. Novinářka par excelent!

Také Martin Stránský napsal výstižný článek o mrtvých labutích, obětovaných pod ohňostrojem kvůli jednomu totalitnímu Číňanovi. Toho to však jistě ani nezajímalo, raději si přiťukával s pivem s naší prezidentskou obludou.

Též v Dobříšských listech je otištěný článek Povzdech MUDr. Jany Veselé, který vede k zamyšlení. Je o tom, jak se sem před lety ráda přestěhovala, ale jak se to krásné městečko změnilo k horšímu. Zdejší papaláši např. nechali vykácet stromy z alejí i z náměstí. Asi jim pár korun za dřevo za to stálo?

Místo pod stíny stromů nyní mohou lidé sedět lavičkách, pražit se na slunci a koukat na zaparkované i jedoucí auta. Vidím, že i tady budu mít také o čem psát.

Ve středu však plánuji návštěvu zámku. Snad aspoň tam se potěším… Dám vám vědět.

Eva Střížovská

Foto: rybník Papež