Pozvánka na výstavu

KŘEHKÁ KRÁSA PRAŽSKÉ KAMENINY
Galerie hlavního města Prahy a Muzeum hlavního města Prahy
Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7
1. 4. – 30. 10. 2016
út–ne 10.00–18.00, pá 13.00–18.00
Výstava představuje unikátní sbírku pražské kameniny, která kdysi bývala pýchou každé měšťanské rodiny, protože napodobovala porcelán používaný šlechtou nejen vzhledem, ale i určitými vlastnostmi.
Vystavené exponáty byly vyrobeny v pražské továrně na zpracování jemné kameniny, která byla první svého druhu u nás. Založili ji čtyři pražští měšťané roku 1791, bratři Karel a Václav Kunerlovi, Josef Ignác Lange a Josef Emanuel Hübel, kteří se rozhodli po vzoru z ciziny založit podobný podnik. Pro účely továrny byla v roce 1794 v dražbě zakoupena budova starých jezdeckých kasáren nalézající se na rohu současných ulic Na Poříčí a Havlíčkovy. V roce 1795 k ní byl přikoupen sousední dům zvaný „U slepého zemana“. Na úspěchu továrny měli velký podíl cizí odborníci z Ansbachu, Míšně a Postupimi. Zanedlouho se v továrně uplatnili i tuzemští umělci modeléři a točíři, tak i malíři otec a synové Heidrichovi, kteří byli dříve zaměstnáni jako malíři skla v Jablonci. Technické vybavení manufaktury obsahovalo 13 hrnčířských kruhů, 4 mlýny na kameninovou hmotu a glazuru, 3 pece a 1 anglický obráběcí stroj.
Velkým inspiračním zdrojem v tvarosloví některých nádob byla anglická Leeds Pottery. Tvar některých výrobků se téměř shoduje s její produkcí v detailu. U starších výrobků se používala naglazurová technika (malba na vypálený naglazovaný produkt), nejčastěji v barvě sépiové, fialové nebo modré a černé. Výpal se musel provádět na třikrát a proto byl složitější a nákladnější. Okolo roku 1760 přichází na trh kamenina s tištěným dekorem z Anglie. Tato technika však vyžadovala spolupráci dobrého malíře a mědirytce, který obraz zpracoval na měděnou matrici. Pro pražskou kameninu vyrobenou kolem roku 1800 byly nejtypičtějšísériově malované figurální dekory – žánrové postavy mužů a žen v dobových oblecích se zvířaty, společnosti u stolu, postavy hrající na hudební nástroj, výjevy s dětmi.
Figurální kameninu pražská manufaktura produkovala už na samém počátku své existence, ale vzhledem k sériové produkci užitkové kameniny šlo pouze o okrajovou záležitost. Inspiraci poskytovaly dobové módní trendy, příroda nebo antická mytologie. Figurální náměty se též objevují jako doplněk užitkové keramiky. Pro pražskou manufakturu pracoval talentovaný modelér a točíř Jan Votýpka. Citlivě vymodeloval sošky ptáčníka Papagena a flétnisty, postav z Mozartových oper, které byly v Praze velice oblíbené. Z jeho rukou pravděpodobně vyšly také postavy antické mytologie Aeskulap a Hygieia. Na všech těchto soškách se objevuje modelérova vlastní invence a nejsou pouhou kopií předmětů vyrobených podle produkce slavných porcelánek. Jan Votýpka působil v pražské manufaktuře pět let, potom dostal nabídku od týnecké manufaktury na jemnou kameninu, kterou využil.
Na konci éry pražské manufaktury na kameninu v roce 1836 nastoupil jako ředitel Karel Ludvík Kriegel, továrna se přestěhovala na Smíchov a začala produkovat porcelánové výrobky. Po nějakou dobu však vyráběla současně kameninu i porcelán.
Doplňující informace:
Kamenina je keramický druh slinutin, ostrého zesklovatělého střepu různé barvy podle použité hlíny a atmosféry pálení. Teplota výpalu je 1200oC–1280oC. Ke kameninám řadíme i hrnčířské zboží méně slinuté, nesoucí ostatní znaky kamenin.
Kameninová hmota se připravuje z dokonale čistých, proplavených mastných a tvárných jílů, umletých na prášek. K jílům se do kameninové hmoty přidával drcený jemně rozemletý křemen a živec, případně i kaolín.
Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
Další informace: www.ghmp.cz
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad