Babiččino pečivo

Akce „Babiččino pečivo“ se konala v Herkulových lázních a vyvolala zvědavost nejen u všech obyvatel města, ale i u všech příslušníků české menšiny v rumunském Banátu.

Pohádková atmosféra lázeňského města i nádherné počasí umocnilo kouzlo konané akce a mnozí z návštěvníků měli pocit, jako by se přenesli přímo do díla Boženy Němcové Babička. Víme o ní, že pečení chleba považovala za rituál a že než vložila chléb do pece, požehnala mu ve jménu Trojice. Je možné, že i paní Klaudie Šemberová se nechala dílem slavné spisovatelky inspirovat, a proto natočila video s názvem „Babiččino pečivo“. V průběhu dokumentu mnozí přivírali oči a uvědomovali si, jako by cítili vůni, před kterou všechny vůně světa pokleknou. Pečivo v domácnostech bylo vždy symbolem nejvýznamnějších dnů v rodinách, dávalo se koledníkům, muzikantům i pastevcům, nosilo se v rancích do kouta, podávalo se sousedům na ulici, dříve než se nevěsta s ženichem odcházeli do kostela oddat, podávalo se příbuzným, sousedům i známým, když šli do kostela pokřtít dítě. Pečivo se v českých rodinách stalo symbolem svátků a významných rodinných událostí, ale ten nejdůležitější a nejmagičtější nastává, když maminky nebo babičky u stolu vstanou, sepnou ruce a někdy s úsměvem, častěji však se slzami v očích se začnou modlit: „Bože, děkujeme Ti za tyto dary, které z tvé štědrosti požívat budeme, Amen.“

Mnozí návštěvníci této akce hledali inspiraci pro své domácí pečení, a proto ochutnávali koláče upečené obyvatelkami z českých lokalit: Herkulových lázní, Bígru, Karansebeše, Šumice, Gerníku, Svaté Heleny, Eibentálu, Nové Moldavy a Ješelnice. Typické české koláče byly vkusně a neodolatelně prezentovány a dá se konstatovat, že neunikly pozornosti ani jednomu z návštěvníků. Za perfektní organizaci této akce vděčíme paní Klaudii Šemberové, předsedkyni místní organizace a slečně Janě Mlezivové, účetní filiálky Jižního Banátu se sídlem v Nové Moldavě.

Středem pozornosti hodné obdivu byly dětské tance a divadelní hra. Divadelní hru nacvičili: Petr Skořepa spolu s paní Sofií Štěpničkovou a s panem Františkem Rochem. Tance nacvičili: Alena Gecseová, Maria Kobauová, Josef Bouda, Michaela Pospíšílová a Marie Doskočilová. Paní Alena Gecseová se podílela na organizaci společného zpěvu písně „Ta naše písnička česká“. Zněla jako přátelský český chvalozpěv a zpíval ji každý.

Velký úspěch měla výstava řezbáře pana Václava Mlezivy a malíře Josefa Mlezivy. O vystavená díla se zajímal pan poslanec Adrian Merka, který si s autory o jejich vystavených dílech, jejich práci i inspiraci dlouho vyprávěl.

Pan Štěpán Bouda, předseda Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku, pobočky Jižního Banátu, poděkoval organizátorům akce, autorkám koláčů i dětem za jejich vystoupení.

V sobotu večer probíhalo zasedání učitelů a předsedů místních organizací. Zasedání vedli pán Adrian Miroslav Merka, předseda Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku a také poslanec v Rumunském parlamentu spolu s panem Štěpánem Boudou, který je předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku filiálky Jižního Banátu. Hlavní diskuze se týkala plánů a projektů na rok 2016.

V neděli ráno se analyzovaly nabyté dojmy a ze všech tváří se dal vyčíst smutek z nastávajícího rozloučení. Náš smutek ale tlumil slib dalšího setkání a také vůně pečiva z nastávajícího roku 2016.

Josef Mleziva

Foto: Historické lázně - Herkulovy lázně v Rumunsku

autor Petr Slinták