Má vlast - vyznání tahem štětce

Martina Fialková 9 2015 Kultura česky

 

Reprezentativní výstava české krajinomalby se otevírá návštěvníkům v Jízdárně Pražského hradu. Je na ní shromážděn rozsáhlý soubor toho nejlepšího za posledních 200 let včetně řady dosud nevystavených pláten. Výstavu provázejí vybrané citáty z dopisů, článků či jiných písemností umělců, které umocňují viděné, a v nichž se vyjadřují k tomu, co pro ně česká krajina či to které místo znamená. Ale nejen slova dotvářejí onu magii....To, co lze v Jízdárně vidět, rozeznívá v nás bezděčně i známé tóny námi milované hudby - Smetanovy, ale i Dvořákovy, Janáčkovy, Martinů a dalších...  Najdeme zde na 550 obrazů a  přes 80 kreseb. Dalších 120 obrazů je pak k vidění v Galerii Diamant, která výstavu doplńuje o další díla členů S. V. U. Mánes.

 

Výstava má potenciál oslovit opravdu široké spektrum návštěvníků. Všichni rádi cestujeme po vlastech českých. A možná nejeden prázdninový výletník, užaslý nad krásou spatřeného místa v duchu zatoužil umět malovat – či udělat kolem té krajiny před očima pomyslný rám a přenést ji do svého pokoje. Je úžasné, že patřím právě sem, do této země…napadá nás. Proměnlivé kouzlo krajiny zachycené štětcem mistra se dokáže vrýt do naší paměti stejně, jako kniha či skladba našeho srdce. A tak ani v éře filmu a fotografie krajinomalba jako žánr nevymizela a další a další generace se k ní stále vracejí.  Projděme se tedy českou krajinou přenesenou dočasně do výstavních prostor a inspirujme se tím nejlepším z umění krajinomalby dvou staletí.

 

Od romantismu k realismu

Rozsáhlou výstavu iniciovali a pořádají Spolek výtvarných umění Mánes se Správou Pražského hradu. Představují se tu ve výběru nejlepší díla vzešlá z ateliérů českých malířů už od roku 1806, kdy byla na pražské akademii založena krajinářská škola. Vedl ji zpočátku Karel Postl, po něm dlouho, až do své smrti r. 1866 Antonín Mánes, zakladatel slavné malířské rodiny Mánesů. Mezi následujícími absolventy najdeme velmi známá jména: Adolf Kosárek, Julius Mařák, který snad nejpůsobivěji oslavil český les, ale i řada dalších vynikajících krajinářů. V dílech této generace již se místo dříve povinně vyžadovaných alpských krajin objevují stále častěji motivy z domácích krajů. Poznáváme mírné pahorkatiny, úrodná i kamenitá pole, tiché vody a přívětivé lesy tak charakteristické pro českou krajinu.  Pozdější umělci, realisté, se technikou i výrazem suverénně již zařazují do evropského nejsoučasnějšího proudu. Vyjádřeno slovy kurátora výstavy: „Samostatnou kapitolou, lyrickou básní sui generis, je obraz naší země vytvořený Josefem Mánesem a jeho sourozenci Quidem a Amálií“, k jehož odkazu se přihlásil i výtvarný spolek Mánes. Založený v roce 1878, soustředil ve svých řadách během své existence až dodnes plejádu vynikajících jmen. Mikolášem Alšem, prvním starostou spolku počínaje, jeho vedoucí umělci  - malíři, sochaři, grafici posouvali české výtvarné umění kupředu.

V období stavby a výzdoby Národního divadla se v krajinomalbě uplatňuje i jeho generace včetně Mikoláše Alše. Svá témata v ní nachází i Jakub Schikaneder, na akademii v té době působí Karel Liebscher a jeho škola.  Prosazuje se Luděk Marold. Největším obrazem výstavy je zapůjčený pohled na soutok Labe s Vltavou právě od tohoto umělce, mj. autora slavného panoramatu Bitvy u Lipan. Obraz krajiny pod Mělníkem je kvůli velkým rozměrům a obtížné manipulaci vystavován jen zřídka a proto není veřejnosti příliš známý. Na pražské výstavě nyní tvoří impozantní kulisu vstupu do výstavních prostor.

 

Krajina 20. století

Další představitelé z pománesovské generace, Antonín Chitussi a také Zdenka Braunerová, ovlivněni svými francouzskými pobyty, krajinu zobrazují jako svobodný prostor moderního umělce. Průřez krajinomalbou přelomu obou století a začátkem 20. pokračuje řadou dalších jmen: své pojetí vytvářejí i malíř Krkonoš František Kaván, Alois Kalvoda, snovou podobu dostává krajina v období symbolismu v obrazech Jana Preislera a mnoha dalších. Českou krajinou okouzleni nacházejí vlastní výraz také Jan Zrzavý či – před svým abstraktním obdobím – i František Kupka.

Z umělců tvořících v první polovině 20. století je významný prostor věnován například Václavu Rabasovi, jehož tvorba byla možná v poslední době opomíjena. Tento přední umělec, člen Mánesa a později předseda výtvarného odboru Umělecké besedy, patřil i do okruhu tzv. pátečníků a byl i velmi aktivním ve smyslu kulturní politiky. Hned v roce 1945 získal jako jeden z prvních titul národní umělec. Vytvořil rozsáhlé dílo, v němž se – především během válečných let – věnoval právě krajinomalbě na rodném Rakovnicku. Zvěčnil krásu jeho drobných políček s typickou „červenou zemí“, teplou zeleň zdejších lesů či syrové kouzlo strání s tajícími sněhy kolem Krušovic. Rabas zde žil i životem venkovského hospodáře a tuto zkušenost dokázal přenést například i do atmosféry pozoruhodného cyklu Chleba. Výstava přináší přes 10 Rabasových pláten a splácí tak poněkud současný dluh tomuto umělci.

Nelze zde jmenovat zdaleka všechna zastoupená jména na výstavě, která svůj časový průřez uzavírá sekcí nazvanou Krajinářské dialogy, v níž jsou zastoupeni autoři žijící. Zde dochází k zajímavé konfrontaci s předchozími generacemi. Podstatnou část výstavy tvoří díla členů S.V.U. Mánes, protože historie tohoto spolku v podstatě kopíruje vývoj českého výtvarného umění. Dnešní předseda Ivan Exnar říká: „Každý umělec se musí zabývat otázkou, odkud jde a kam. Pokud hledá odpověď, musí znát svou historii, zem, své předky. Jednou ze základních hodnot je vztah k vlasti. V současné době, v globálním světě bez hranic, ale také bezbřehosti, se stává slovo vlast, ve smyslu hrdosti a náležitosti, polemickým a vyzývá k diskusi. Vlast je synonymem krajiny a krajina tichým svědectvím našich dějin - místo, které vlastníme v srdci i na zemi.“

Má vlast – pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu do 1. 11., denně 10-18 hod.

Hlavní krajinářské školy, ale i místa, kde čeští malíři nejčastěji nacházeli inspiraci, představí  i 30minutový dokument Jany Chytilové, který je na výstavě možné zhlédnout. Vydán je i obsáhlý katalog.

Martina Fialková

Obrázek: Václav Rabas - Letní krajina

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012