Slovo na září

V tomto měsíci má výročí Sv. Václav. Na "svém" náměstí v Praze má už léta krásnou sochu. A kolem ní šly dějiny. Dočetla jsem právě knihu Michaela Žantovského Havel (vydalo ARGO). Další Václav. Máme o něm hezký článek od Vendy Šebrlové do Českého kalendáře 2016 (narodil se v říjnu v roce 1936). Kalendář se už tvoří, můžete objednávat.
Kniha Havel má 564 stran. Není to odpočinkové čtení na dovolenou. Je to však jistojistě největší kniha o největším Čechovi v dějinách posledních desetiletí. (Největší Čech vyšel také jako kniha Ireny Obermaierové, ale tomu názvu se neposmívám, spisovatelky Ireny je mi trochu líto).
Madeleine Albrightová o knize Havel napsala:
"K popisu, interpretaci a analýze Václava Havla není povolanějšíého autora, než je Michael Žantovský. Jeho havlovská biografie je psána s velkým porozuměním, otevřeností a láskou - a nabízí nejen erudovanou analýzu Havlova politického odkazu, ale i jeho uměleckého díla."
Slovo není rubrika pro recenze knih. A o téhle knize recenzi nepíšu, bylo o ní napsáno recenzí dost a výstižné. Je to opravdu kniha velká, silná, opravdová. Eda Kriseová a Ladislav Špaček napsali také moc hezké knihy o Václavu Havlovi, ale nedosahují takové hloubky jako dílo pozorného pozorovatele, přítele a v neposlední řadě i profesionálního psychologa.
Při čtení jsem se mnohokrát ocitla ve vzpomínkách opět na Václavském náměstí. Například v lednu 1989, kdy mne tam zkropila vodní děla policajtů. Nebo v blízkém hudebním klubu, kde jsem podepsala petici za propuštění Václava Havla z vězení a pak mi bylo zakázáno publikovat. Až poté jsem se dozvěděla, že mi ji podstrčil k podpisu estébák. To mne ale ani tehdy, ani dnes moc nezajímá, jen mne to nutí k trochu trpkému úsměvu.
Poblíž sochy jsem také jednou potkala (pod lešením u kina Blaník) zpěváka Karla Gotta. Zrovna říkal nějakému kamarádovi: "Hele, já už se nechci dívat na to, jak mlátěj starou babičku, už jich hajzlů mám dost."
Co tím přesně myslel se jen můžeme domýšlet. Petr Žantovský ve své knize použil k té době posledních měsíců před sametovkou příměr bublajícího papiňáku. Ano, to napětí bylo ve vzduchu a všude kolem. A hajzlové dostávali strach. A Václav Havel, napůl skromný a zdvořilý hoch slušně vychovaný v "buržoazní" rodině, napůl rebel a člověk s vůdčími schopnostmi a charismatem, co měl málokdo, ale i se zkušenostmi z komunistického vězení a se slabostmi normálního člověka, byl do toho papiňáíku vhozen. Víc už ke knize nenapíšu. Jen to, že by si ji lidé měli číst a to pozorně a pomalu. A hlavně ti, kteří říkají, že za všechno může Havel, by si měli sáhnout do svědomí a zeptat se ho, za co můžou nebo nemůžou oni. Dost. Tečka. Nejsem Havlovka ani Klausovka, jen trvám na tom, že tato kniha je velice objektivní a velice dobrá.
Po této těžkotonážní literatuře jsem sáhla po také dosti tlusté knížce s názvem Guláš pro Masaryka. Napsala ji Milena Štráfeldová a to tak, že nadchnula čtenáře schopností psát velmi čtivě a poutavě, ale naštvala některé staromilce českých dějin, kteří si nedají sáhnout na dobu obrození.
Ona je totiž v některých momentech až trochu ironická, někomu se může zdát, že až zlehčuje některé zasloužilé obrodilce a jejich nezištnou snahu o zviditelnění zasloužilého a úžasného českého národa. Knížku jsem četla a psala o ní již před dvěma roky, kdy vyšla v Mladé frontě, ale teď jsem si s chutí připomenula znovu některé pasáže z českých dějin i příběh Poldinky, která skutečně vařila guláš pro Masaryka, což v této knížce není to nejdůležitější. Milena mj. napsala i dvě velmi dobré divadelní hry - Dora a Sestry (o dceři Boženy Němcové a o Lídě Bárové a její sestře Evě).
http://www.cesky-dialog.net/clanek/6665-sestry-b/ Určitě si nenechte ujít!!
Jsem moc ráda, že se mnou spolupracuje Venda a že už máme na webu její Stalo se...a já se nemusím zabývat politikou (i když se jí samozřejmě taky zabývám, nedá mi to).
Přeji vám krásný měsíc září a houbařům, kterým letos sucho moc nepřálo i ty houby.
Eva Střížovská
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad