Hloubavý samotář

Význačné samostatné výstavy Antonína Hudečka se konaly kromě Rychnova nad Kněžnou (1976 a 1987) a Liberce (1982) v tomtéž roce v Pardubicích. V Praze před více nežli šedesáti a v Brně dokonce před osmdesáti lety.

Současná výstava Krajinou duše Antonína Hudečka, určená pro České muzeum výtvarných umění v Praze (do 21. 4.), poté Moravskou galerii v brně (19. 6.--14. 9.) a Východočeskou galerii v Pardubicích (29. 9.--30. 11) -- logicky navazující na léta minulá, se obrací hlavně k mladým. Pro ně bude určitým objevem české krajinomalby rozhraní 19. a 20. století.

Pod vlivem krajinářské Mařákovy školy se Antonín Hudeček (1842--1941), tehdy patnáctiletý, o krajinomalbu od počátku zajímal. Po zdokonalení ve figurální malbě na akademii v Mnichově se jeho malířský styl vytříbil. Po návratu při pražském studiu malby a výjezdech do plenéru na Okoři mu učarovávala zákoutí. A voda, kdy s Antonínem Slavíčkem zde nacházeli stálou inspiraci. Voda ve všech svých obměnách. Kromě ní je na výstavě zastoupeno moře. Z cest, hlavně do Itálie a Dubrovníku, si umělec přivážel mnohé motivy. Velká plátna vznikala teprve v ateliéru. O to pozoruhodnější, že v nich dokázal zachytit "moře vzdech a ston za večera i v noci". V krajinném rázu vesnice se odráží jeho vesnický původ, ale spatříme i zákoutí měst autorovi milých (Starý Kolín, Police nad Metují), stejně jako místa Rujany, Senohrabska, Podkarpatské Rusi i z jižních Čech, Tater. Mnohá pak z Orlických hor a Častolovic. Zde našel inspiraci i malířův adoptivní syn Jiří, který byl od patnácti let "žákem" svého otce a cestoval s ním za svými motivy do Itálie.

Na výstavě spatříme nádherné motivy soumraku a nočních scenerií, proměn přírody a ročních období i zvyků se vkomponovanými postavami. Zároveň obrazy pozdější s realističtějším pojetím skutečnosti. Mistrova uvážlivá senzitivní povaha, pravdivost projevu a suverénní technika zajišťují, že nikdy žádné jeho dílo není povrchní.

Při prohlídce nabýváme dojmu, že obrazy Antonína Hudečka jsou věcné a přitom prostoupené básnivostí, že smyslové pojetí přírodního motivu je spjato s hlubokým citovým prožitkem. Vyrostly v souladu s přírodou a logickým vývojem autorovy osobnosti. Proto má celé dílo klid a harmonii, jednotu a vyrovnanost -- vlastnosti tak potřebné v dnešní době. Výstava je doplněna katalogem.