Když padají hvězdy aneb slzy svatého Vavřince

Ráda vzpomínám na dětské prázdninové noci na táboře, jak jsme pozorovali hvězdy a čekali, kdy bude nějaká padat, abychom si mohli myslet přání. Právě doba táborů v přírodě je tomu nakloněná nejen kvůli létu s nočními hlídkami, ale taky kvůli každoročnímu srpnovému roji „padajících“ Perseid.

Už za pár dní - v noci ze 12. na 13. srpna - vyvrcholí ten letošní meteorický roj Perseidy. Až 70 za hodinu jich bude létat na tmavé obloze mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, aniž by je rušil Měsíc svým svitem. Na obloze bude dobře vidět stříbřitý pás Mléčné dráhy – naší domovské Galaxie - s tím, že se kolem půlnoci potáhne přes celý nadhlavník; směrem na jihozápad se rozšiřuje v souhvězdí Střelce. Ani nebeský poutník Měsíc nepřijde o svou chvilku slávy, byť se ukáže jen uzoučkým srpkem až za rozbřesku, aby nám dopřál popelavý svit patrný díky rozptylu slunečního světla v zemské atmosféře. Zatímco můžete vidět i nevýrazný Mars, určitě nepřehlédnete o to výraznější souhvězdí Orionu a nad ním v souhvězdí Býka hvězdokupy zvané Hyády a Plejády. V určování vám pomůže i volně dostupné počítačové planetárium Stellarium – www.stellarium.org/cs/.

A proč Perseidy?

Meteorický roj zdánlivě  vylétá ze souhvězdí Persea, odtud tedy název. Do atmosféry vlétají z jednoho směru, zářit začínají asi 120 km nad zemí a pohasínají o desítky kilometrů níže. A protože Perseus u nás nezapadá celou noc, i meteory Perseidy mají stejně dlouhou „službu“.

Slzy svatého Vavřince

V srpnu roku 258 našeho letopočtu prý po popravě svatého Vavřince, který raději rozdal církevní majetek chudým, než by jej odevzdal římskému císaři Valeriánovi, padaly v noci z nebe třpytivé slzy. Od těch dob lidé nazývali tento úkaz slzami svatého Vavřince. Perseidy se ale ve skutečnosti rodí z prachu periodické komety 109P Swift-Tuttle, která je známa od roku 1862 a naposledy se u Slunce objevila v roce 1992. Země prochází každoročně mezi 17. červencem a 24. srpnem na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože jsou zpravidla menší než zrnka písku a tvoří je křehký kometární materiál úplně se při průletu naší atmosférou vypaří.

Více informací na          http://www.astro.cz/na-obloze/meteory-a-meteoricke-roje.html

Tak neváhejte - stejně dobré podmínky k pozorování se zopakují až za tři roky. Ovšem letní noci i mimo uvedené datum nejsou na nebeské divadlo skoupé – jen si musíte najít místo, kde je dostatečná tma, aby vám oblohu neznečišťovaly pozemské zdroje světla.

HaM

Maximum meteorického roje Perseidy pozorované z chorvatského ostrova Hvar v srpnu 2013. Foto: Petr Horálek.