Těšínská madona a vzácné sochy Petra Parléře

Po letech navazují na jedinečnou kolekci parléřovského umění z Porýní (Národní galerie v Praze -- 1983), realizovanou díky řediteli Schnütgerova muzea v Kolíně nad Rýnem dr. Antonu Legnerovi.

Nebylo-li by Petra Parléře (1322--1399), nejvlivnější výtvarné osobnosti v českých zemích (ve 24 letech byl jmenován vedoucím mistrem, architektem i stavitelem) nebylo by huti pro katedrálu, ani jejího skvostného charakteru stavby a ani řady architektonických a monumentálních soch pro Chrám sv. Víta. Nebylo by školených mistrů řemeslných a kameníků, ani kameníků-sochařů. Ti šířili parléřovský styl od Uher po Rýn, od Baltu po severní Itálii a až na Balkán. Kromě Katedrály sv. Víta se Petru Parléřovi připisuje (podle složitého způsobu kolektivní práce středověké huti není totiž možné přesně určit jeho vlastní sochařská díla) více rozdílných soch: poškozená postava arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Dále Kladská Madona, zv. též Madona s vrabcem -- z farního kostela v Kladsku a Madona z kostela sv. Máří Magdaleny z Vratislavi (nyní je v Muzeu Narodowym-Warszawa), které jsou nyní vystavovány v Čechách vůbec poprvé. Stejně i nově objevená Těšínská madona, dílo huti, je nejstarší a jedinou zachovalou kamennou plastikou, vytvořenou ještě za života Karla IV. a objednanou pravděpodobně těšínským knížetem Přemkem I., který byl posledním dvořanem a diplomatem císaře. Od r. 1844 se ocitla na sloupu uprostřed Starého těšínského rynku, znehodnocena silnou vrstvou nátěrů. Jak vypadá, si můžeme ozřejmit na výstavě. Celkově na nás zapůsobí ušlechtilostí a vznešeností, zároveň ženskostí výrazu. To ji odlišuje od myticky pojímaného umění této epochy. Spadá do tradičního pojední sochařství Parléře ve Freiburgu, Breingau, v Gmündu, Augsburgu a Norimberku. Nejvíce se přibližuje bustám Karla IV. a Elišky Pomořanské, taktéž vystavených, stejně jako podobizny ostatních císařových manželek i samotného stavitele katedrály. I Kapránská madona z Brna, Světice s knihou, torzo madony, Michelská madona a ženská hlava -- torzo sochy z Třeboně. Expozici doplňuje ve vitríně codex Hiedel bergensis s nákresy zaniklých nástěnných maleb tzv. Lucemburského rodokmenu z paláce císařského hradu Karlštejn.

K výstavě (Palác Kinských do 25. května 2003) vyšel katalog, jenž mimo studie o Těšínské madoně a souboru hesel obsahuje i rozbor kamene, ze kterého je vytvořena, stejně jako zhodnocení knížete Přemka Těšínského.