v jižních Čechách

Co je Svobodné zednářství? – Jak vzniklo a rozvíjelo se? – Jaká je jeho filozofie a význam? – Mohou zednářské symboly chápat jen členové? – Jak se svobodné zednářství formovalo na českém území a konkrétně v jižních Čechách? Odpovědi můžete hledat na výstavě v Českých Budějovicích.

Vznik – Historie

Svobodné zednářství má za základ tvůrce Šalamounova chrámu Hirama Abiffa. Dle jedné z legend se snažilo navázat na odkaz Řádu templářů (zrušeného roku 1307). Název SZ je odvozen od společenství stavitelů chrámů, ve středověku soustředěných do cechu tesařů, zedníků. Mezník v dějinách zednářstva znamenal rok 1717, kdy se čtyři londýnské lóže spojily do první velkolóže a do čela postavily velmistra. Kromě Anglie rozvíjely svou činnost především ve Francii a Belgii.

Zaměření a cíl byly jasné: ze sociálně-etických hodnot budovat „duchovní chrám humanity v lidských myslích a srdcích k podpoře neprivilegovaných vrstev“. Při občanské a sociální proměně společnosti na počátku 19. století začalo „tolerantní vyznávání hodnot všech a stálá práce na stavbě vlastního vnitřního rozvoje, vedoucí k osobním kvalitám“ pozbývat smyslu. Zednáři svou filozofií narušovali ideovou homogenitu církve. Proto jejich členové museli pracovat v utajení. V zemích se silným římsko-katolickým vyznáním byli církvi pronásledováni. Stejně tak později fašistickým a komunistickým režimem.

Téma náboženské a politické nemají v rozpravách SZ místo, neboť samy o sobě postrádají tolerantnost.

Čechy – Vývoj

Předchůdcem českého Svodného zednářství bylo údajně Bratrstvo obruče a kladiva z doby Václava IV., které roku 1382 vybudovalo dnes již zaniklou kapli Božího Těla v Praze. Dle legendy první česká zednářská lóže vznikla roku 1726 v pražském paláci hraběte F. A. Šporka. První skutečnou zednářskou lóži založili v Praze roku 1741 francouzští důstojníci pruské armády, která obsadila Prahu. Zprvu bezejmenná, později pojmenována U tří korun, poté U tří hvězd, nakonec U tří korunovaných hvězd. Rozkvět pro Svobodné zednářství na českém území nastal za panování Marie Terezie a Josefa II. Příznivé období zažívalo také za první republiky: vzniklo více lóží, jejichž členy byli osobnosti, například A. Justitz, A. Mucha, L. Machoň, M. R. Štěfánik, F. Křižík, E. Beneš, A. Rašín, V. Dyk, J. S. Machar, J. Kapras a další. Velmistrem byl L. Syllaba.

Jestliže (dle regulí) své členství může přiznat jen člen sám a zároveň nemá právo kohokoliv z druhů jmenovat – jména současníků neuvádíme.

Současnost – Rozvoj

Na sklonku roku 1938 čeští zednáři museli své lóže rozpustit. Mnoho jich přesto cíleně zahynulo v koncentračních táborech. Činnost se jim podařilo obnovit v roce 1947. Po komunistickém převratu se snažili najít společnou řeč s novým režimem, ale po roce 1950 byli nuceni lóže znovu rozpustit. Na dvě stě členů odešlo do exilu: někteří založili lóže v Mannheimu a v Mnichově. Leckteří z nich i členové lóží, fungujících v první republice, se podíleli na obnově českých lóží po roce 1989. V současné době se dělí do pěti obediencí, které se liší především užitím předmětů při přijímání nových členů. Regulérní zednáře v současnosti reprezentuje Veliká lóže České republiky. Od roku 1991 pracuje ve Skotském Ritu Starém, přijatém v Československu dle regulí a řádů Velké lóže francouzské. V současnosti je na českém a moravském území přes dvacet lóží: hlavně pražských, další jsou v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Ostravě, Mariánských Lázních, Litoměřicích.

Více lze najít v knihách a odkazech, kterými se SZ v současnosti více otevírá veřejnosti.

Směr – Význam

Odpradávna se skupiny učenců snažili nalézt srozumitelné prostředky, které by umožnily širším vrstvám lidstva dosáhnout poznání a pochopení hodnot, jež jsou běžným uvažováním velmi těžko dostupné. Svobodné zednářství na tyto společnosti navázalo a částečně převzalo jejich strukturu k vytvoření řádu vlastního. Je založeno na bratrských vztazích svých členů. S cílem uplatňovat vlastní životní filozofii, která může být odlišná od filozofie ostatních. A to tvořivou prací na sobě a objevováním nových cest a směrů. Vše k plnému uvědomění si vlastní jedinečné osobnosti a své individuálnosti v inspiraci pro ostatní. Význam činnosti SZ je v morálním a intelektuálním zdokonalení lidstva prostřednictvím aktivní činnosti každého.

Svoboda Svědomí - vlastního i ostatních v bratrské shodě, a to bez podmíněnosti politické, náboženské, národnostní, rasové, filozofické, oborové – to je Svobodné Zednářství.

Výstava

Svobodní zednáři v Jižních Čechách je výstava, které nás provází dvěstěšedesátiletou tradicí Svobodného zednářství na českém území. Opírá se nejen o představy ideálů J. A. Komenského, zednářské příslušnosti hraběte Šporka či J. Dobrovského, jež se tradují v literatuře, ale především o bohatý konkrétní historický materiál. Ukazuje velmi významný podíl SZ pro české dějiny 18. století v podpoře reforem Marie Terezie a Josefa II. Pomoc při zrodu prvních novodobých institucí, včetně Národního muzea či Moravského zemského muzea. Seznamuje nás, jak lóže první republiky sdružovaly ideovou oporu demokracie. Na osmdesáti historicky autentických zednářských předmětech dokládá, jak je členové užívali v minulosti a užívají dodnes. Zároveň představuje historii Svobodného zednářství na českobudějovickém území, ve vybraných předmětech prezentuje současné zednářství v České republice i na Slovensku.

Výstavu k 80. výročí založení zednářských lóží na jihu Čech a k 25. výročí od obnovení Svobodného zednářství v Československu připravilo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích společně s Lóží Quatuor coronati při Veliké Lóži České republiky a Lóží Quatuor coronati při Velké Lóži Slovenska

Výstava otevřena do 23. 8. 2015.

Olga Szymanská