Kalifornské spojky

Dvojitý mezinárodní křest

Jak bylo vidět z pozvánky, setkali jsme se právě před týdnem v Českém centru. A bylo to krásné! Přišlo tolik báječných lidí! České centrum i Mezinárodní český klub dostály svému zaměření představovat zajímavé lidi a kulturu z domova i ze světa. Hned pět návštěvníků bylo z Kalifornie:

Jara Dusatko, manželé Živných, Zdeněk Verňák a Kateřina Dehningová a jako částečný Kaliforňan i Milan Hahn, dva z Karibiku (opět Kateřina a Wendel), ze Šýcarska Helena Karasová, která mi nezištně pomáhá když je v Praze, a další dobří lidé..

Když jsem krátce pohovořila o tom,  co je Český dialog a Mezinárodní český klub zač a promítla pár obrázků, došlo na křest knížky Všechny Moje Ameriky II. Cali. Známý novinář Jefim Fistein byl sice trochu překvapen, když jsem ho hned po příchodu požádala, aby knížku pokřtil, ale s laskavostí jemu vlastní to učinil.

Pak si vzala slovo Kateřina Dehningová, které se podařilo přivézt z Karibiku i hosta - svého spoluautora knížky, obyvatele ostrovu Svatá Lucie  Wendela. A protože jeho báseň přeložil pěkně do češtiny Zdeněk Verňák, byl požádán o pokřtení této třetí knihy úspěšné spisovatelky a podnikatelky Katky. Zdeněk žije již léta v San Francisku (tam ale jako Dennis Vernak) a dočtete se o něm více v mé knížce Cali. Učinil tak též s šarmem jemu vlastním.

Katka promítla krásné snímky jak z Kalifornie, kde jsme spolu založily v Českém domečku v San Diegu naše soukromé vydavatelství East-West Publishing Company, tak ze svého nynějšího působiště na Karibiku. Tam hned v prvním roce svého podnikání získala první místo v soutěži o nejlepší ubytovací pension. Její se jmenuje White House a podle obrázků je tam nádherná příroda a milí lidé.

Měli jsme nejen srdečné setkání a plno povídání, ale samozřejmě i prodej našich knih a nakonec i bohaté občerstvení. Katka objednala několik plat dobrých chlebíčků, které sponzorovala její sestra, já jsem jako obvykle na takovou příležitost napekla hromadu kuřecích řízečků, které mi tam spolu s knihami pomohly dopravit moje krásné vnučky Eliška a Nina. Monika Špičková, tajemnice Nadačního fondu Český výrobek přinesla několik litrů růžového vína, já a vnučky jsme donesly bílé a červené, Helena pak jako vždy k řízečkům okurky. Všem chutnalo, nezbyl ani drobeček jídla, ani kapka vína.

Velký dík patří i panu Martinovi, který se v Českém centru staral o veškerou techniku, židle k sezení, nádobí k použití aj.