Rodokmeny a jejich tvorba

Ctihodní Čechové, Moravané i Slezané vítám Vás na svých www stránkách

a dovoluji si Vám nabídnouti kvalitní SESTAVENÍ  RODOKMENU

Takto zní jedno z uvítání na webu, nabízejícím sestavení rodokmenu.

Vypadá to lákavě a jednoduše, ale buďte při výběru z nabídek obezřetní a zejména nevyužívejte cenově nejvýhodnější nabídku, protože sice můžete za své peníze obdržet krásně vyvedený rodokmen, ale nemusí být pravdivý!

Sestavit rodokmen vyžaduje důkladný průzkum širokého spektra informací. Základem jsou především matriky.

Za tím, že dnes máme možnost využívat matriky vděčíme Tridentskému koncilu (setkání biskupů katolické církve), konaném v roce 1563 v italském Trentu. Jedním ze závěrů bylo rozhodnutí o zavedení matrik. Šlechtické rody to mají jednodušší (i zchudlí nižší šlechtici, tzv. svobodníci), ti najdou informace v českých a moravských Zemských deskách, které vznikly v druhé polovině 13. století (uloženy v Národním archivu, ovšem ty nejstarší české byly zničeny při požáru Pražského hradu v roce 1541, moravské jsou dochovány od poloviny 14. století).

V českých zemích bylo bohužel během třicetileté války mnoho matrik zničeno, proto je pro mnoho lidí možné vypátrat předky jen do poloviny 17. Století, ještě horší je situace v tzv. Sudetech.

Josef II. nařídil v druhé polovině 18. století jednotné vedení matrik pro katolíky, protestanty a židy. Velice důležitým je jeho patent z téže doby o dědičnosti příjmení.

Od druhé poloviny 19. století, protože přibývalo lid í bez vyznání, bylo rozhodnuto vést občanské matriky na obecních úřadech.

Po komunistickém převratu bylo v roce 1949 vyhláškou ministerstva vnitra nařízeno vést matriky národními výbory. Matriky byly sváženy z far na úřady a dnes jsou uloženy ve státních oblastních archivech. Tímto předáním, které bylo zaměřeno proti církvím, se mnoho matrik zachránilo, zejména z opuštěných far v pohraničí.

V současné době probíhá rozsáhlá akce postupné digitalizace matrik i Zemských desek.

Vedle matrik, novodobých i historických církevních (matrika pokřtěných, oddaných, zemřelých, soupisy duší), je nutné využívat při tvorbě rodokmenů např. gruntovní a pozemkové knihy, urbáře, knihy svatebních smluv, různých soupisů obyvatel, poddaných, a další archiválie jako dokumenty vzniklé při hospodářské správě majetku měst, panství a církevních institucí, které jsou uloženy v síti archivů (městských, okresních, státních i Vojenském historickém archivu), historické katastrální mapy, historické soudní písemnosti, regionální literatura, staré fotografie apod.

Lada Topinková

(zpracováno za laskavého odborného dohledu archivářky Mgr. Libuše Maxové)