Trio Bergerettes a Josef Somr

Martina Fialková 2 2015 Kultura česky

Koncert Umělecké besedy věnovaný památce Oldřicha F. Korteho

 

V chladném únorovém týdnu se konal další z pravidelných úterků Umělecké besedy. Hudební oddělení tentokrát připravilo opravdu krásný program, kterým se rozhodlo uctít památku loni zesnulého hudebního skladatele a literáta Oldřicha Korteho – výraznou postavu české kulturní scény, osobnost, kterou jsme vám již na stránkách Českého dialogu také představili a s níž jsem byla od roku 2006 i v občasném osobním kontaktu. Proto jsem si tento program nemohla nechat ujít.

Koncert ve Svatovavřinecké kapli pod Petřínem, která má vynikající akustiku, byl mimořádně krásným zážitkem. Způsobili jej hudebníci z tria Bergerettes ve složení Barbora Krištofová Sejáková – klavír, Jana Vonášková Nováková – housle a Tomáš Strašil – violoncello. Nejprve přednesli úvodních pět vět pro klavírní trio, známých jako Bergerettes (odtud i název souboru) – od Bohuslava Martinů, jehož byl O. F. Korte velkým obdivovatelem. Korespondoval si s ním a po jeho smrti pro Martinů odkaz doma i v zahraničí vykonal obrovský kus práce. Skladby se při dobrém přednesu vždy svojí lyričností a zpěvností dostávají citlivému posluchači „pod kůži“. V bravurním podání tria Bergerettes však místy doslova „braly dech“, vynikala především virtuosita a energie houslistky Jany Vonáškové Novákové (místy by snad bylo možné ve prospěch lyriky na energii dokonce i ubrat).  Každopádně hned po úvodní skladbě bylo jasné, že i dále se mají posluchači na co těšit.

 

Následující Sonáta pro klavír (1951-53) v podání Barbory Krištofové Sejákové byla skutečným holdem autorovi. Jde o mistrovské dílo O. F. Korteho a zazněla také v mistrovském provedení, takže dozajista naplno zasáhla každého v sále svojí hloubkou. Pianistka využila všech možností, které tato skladba nabízí a předvedla škálu citů a myšlenek od jemnosti a lehkosti, zpodobňující snad nespoutanou svobodu našeho ducha, až po tragickou podstatu skladby. O té autor vyprávěl, že její hlavní motiv ho napadl v ústavu pro choromyslné, kam se dobrovolně nechal – při svém boji s režimem – na čas zavřít, aby se zbavil pronásledování komunisty.  Sonáta, která se stala jednou z nejhranějších českých skladeb poválečné doby v mezinárodním měřítku, zde zazněla ve své plné dramatické kráse.  Však ji také pianistka má ve svém repertoáru již řadu let a dlouho na jejím nastudování pracovala se samotným autorem.

Po přestávce ke krásné hudbě přidal herec Národního divadla Josef Somr v působivém přednesu ještě úvahy o umění z pera předního českého kritika a teoretika umění V. V. Štecha. Je dobré připomínat i myšlenky těch, kteří spoludotvářeli dobu, v níž tvořil Bohuslav Martinů, a do níž se narodil na tomto koncertě vzpomínaný O. F. Korte.

 

Na Štechovy myšlenky vhodně navázaly Filosofické dialogy – duo pro housle a klavír, myšlenkově závažné a brilantní zároveň. O. F. Korte je zkomponoval v letech 1961 -75 a od té doby jsou pro umělce nelehkou výzvou.  Jana Vonášková Nováková s Barborou Sejákovou se jich zhostily vynikajícím způsobem. Zejména houslistka zde dokázala naplnit svůj krásný tón všemi nuancemi a barvami. Obě pak společně dokázaly vyjádřit obdivuhodně to nehmatatelné, co autor vložil do čtyř částí skladby, a čím se naše mysl často bez uspokojivého výsledku zabývá: Základní otázka – Tečka za dávným příběhem – Mezi štěstím a pravdou – Odpověď.

 

Odlehčující závěr večera pak přinesla Suita na pamět´Jaroslava Ježka na koncertě přítomného skladatele Luboše Sluky. Tento večer zazněla v úpravě pro klavírní trio. Suita vznikla původně pro pět violoncell, ale záhy se stala mezi umělci i posluchači tak populární, že ji autor přepracoval ještě do řady dalších verzí. Každá z nich má své kouzlo, které zkušený skladatel, přítel a kolega O. F. Korteho, načerpal z atmosféry 30. let.  I na tomto koncertě měla půvabná Suita – opět v podání úplného tria Bergerettes - velký úspěch, stejně jako byl srdečně všemi pozdravován i její autor.

 

Mezi rozcházejícími se hosty bylo slyšet jednoznačné hodnocení večera.  Oldřich Korte by z něj měl velkou radost.

Pro připomenutí tohoto skladatele si přečtěte náš starší rozhovor v Českém dialogu zde:

http://www.cesky-dialog.net/clanek/2669-oldrich-frantisek-korte-bohatstvi-zivota-mezi-notovymi-radky/

Martina Fialková

 

 

 

 

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012