Pozdrav z Austrálie

-ES- 12 2014 Naši ve světě česky

Pozdrav  z Austrálie

 

Kromě toho, že nám milý kamarád, známý rozhlasový propagátor vážné české hudby (viz knížka naši v Klokánii), poslal vánoční a novoroční přání, informoval i zajímavě o Vietnamu. Však si přečtěte…

ES

Před několika dny jsem se vrátil z cest a proto na delší psaní není dosti času. Navštívil jsem rodnou zem, kde jsem se sešel nejen s rodinou a s přáteli (pozn. ES: se mnou např. u herečky Dáši Bláhové, která nám naservírovala vynikající kachničku s moravským zelím a karlovarským knedlíkem – vše vlastní tvorba), ale zúčastnil se i oslav 300letého založení našeho staroslavného gymnázia v Rychnově nad Kněžnou.

Potom jsem letěl, jak činím každý rok, do Thajska. Z Bangkoku jsme letěli s přítelkyní Chanidou do Vietnamu. Zpočátku se mi jaksi nechtělo, do komunistických zemí nejezdím rád, však jsem si toho systému užil dostatečně v mládí a o jeho výdobytcích mne nepřesvědčí ani soudružka Semelová! Byl jsem však mile překvapen, Vietnam byl jiný než jsem očekával. Je tam více kapitalismu, než třeba v Čechách ba i v Austrálii. Žádné gigantické korporace, ale spousta obchůdků a malých podniků a firem, tedy ta správná kapitalistická soutěživost. Na komunistickou vládu lidé moc nenadávají, poněvadž na ni kašlou a jedou si po svém. Je tam něco přes tři miliony členů komunistické strany, což není až tak moc v zemi s 90 miliony obyvatel. Pokud se tedy bdělé uvědomělosti týče, ve srovnání s lidem českým jsou Vietnamci žabaři.

Při cestě ze Saigonu do Hanoje jsem viděl jen tři budovatelské pomníky, značně omšelé. Země je to krásná, lidé příjemní, tak se tam zase někdy podívám.

V Thajsku jsem už jako doma, je to země nádherná, jídlo skvělé, lidé přátelští a hlavně tam působí blahodárně životní filosofie Buddhismu. Doporučuji k návštěvě.

Když jsem po třech měsících přijel domů a sedl si na zadní verandu, během 15 minut mne přiletěli uvítat moji ptačí přátelé - papoušci, kukabury, straky a další. Také mi přivedly nová mláďátka, takže bude co živit a asi požádám o zvýšení starobní penze.

Štědrý den strávím v mém domečku, ale 25. prosince vyrazím směrem na západ, do Adelaidy. Už se těším na svá vnoučátka, rostou nějak rychle, jak už děti mají ve zvyku.

Z mého zapadákova do Adelaidy je to jen 1800 kilometrů, tak to v pohodě ujedu za dva dny.

Tož toť vše jen tak v krátkosti. Dobře se pomějte a ozvěte se.

Jaroslav Kovaříček

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012