Jiří z Poděbrad - husitský král a přítel míru

11 2014 Kultura česky

Pouhé čtyři dny měli zájemci o českou historii možnost navštívit výstavu, věnovanou Jiřímu z Poděbrad, uspořádanou ve dnech 26.-29. září 2014 Národním archivem v Praze na Chodovci.

 

Na rok 2014 připadá totiž 550. výročí návrhu krále Jiřího na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků.

Mírový projekt český král připravoval již od roku 1462.

V úvodu k němu, v novočeském překladu latinského originálu, si návštěvníci výstavy mohli přečíst:

 

„A proto toužíce po tom, aby takové války, loupeže, zmatky, požáry a vraždy, jež /…/ nesčetnými strastmi hubí království a knížectví, přestaly a úplně byly vykořeněny a chvályhodnou jednotou do potřebného stavu vzájemné lásky a vzájemného bratrství byly uvedeny, rozhodli jsme se /…./ vytvořit  takový svaz spojenectví, míru , bratrství  a svornosti , jenž by pro úctu k Bohu a pro zachování víry neotřesitelně trval /…/“.

 

V roce 1464 Jiří vyslal poselstvo k francouzskému králi Ludvíku XI., který ovlivněn papežskou kurií, návrh nepřijal.

Národní archiv vybral k výstavě unikátní dokumenty týkající se činů krále Jiřího v 6O.letech 15. století, které jsou uloženy v Archivu České koruny, jenž je národní kulturní památkou. Co mohli návštěvníci výstavy vidět? Výstava byla členěna do několika sekcí:

 

• Do zahraniční mírové politiky krále Jiřího autoři výstavy zařadili vyobrazení krále, jak je uvedeno ve vystavené Kronice české, jež je uložena ve sbírce České dvorské kanceláře deponované na Chodovci

• Z Archivu České koruny byl vybrán dokument datovaný 18. července 1464 v Dieppe, v němž zástupci francouzského krále Ludvíka XI. a zástupci českého krále Jiřího z Poděbrad obnovují přátelské a spojenecké smlouvy uzavřené mezi králi a královstvími. Je to francouzský exemplář určený českému králi. Uzavření a vyhotovení této smlouvy proběhlo současně s neúspěšným jednáním o tzv. mírový projekt.

• V Chebu 25. dubna 1459 byl sepsán dokument, v němž se saští vévodové vzdávají ve prospěch českého krále nároků na několik českých severozápadních měst a některá léna České koruny.

• Vydání dokumentu z 8. října 1460 (bez udání místa) je originál dohody krále Jiřího a vévody bavorského Ludvíka o tom, že u kurfiřtů a říšských knížat se přičiní o to, aby král Jiří byl zvolen římským králem.

• V Gubinu byla sepsána 5. června 1462 obnovená spojenecká smlouva Jiřího s markrabětem braniborským Fridrichem z roku 1459.

• Dokument sepsaný 21. prosince 1462 ve Vídeňském Novém Městě uvádí, že římský císař Fridrich III. uděluje králi Jiřímu zvláštní milosti za vojenskou pomoc proti vzbouřeným vídeňským občanům a rakouským pánům. Jimi upravuje a doplňuje práva a povinnosti českých králů vůči římským králům a císařům. Šlo v podstatě o rozšíření tzv. Zlaté buly sicilské z roku 1212.

 

Další sekce výstavy byla věnována náboženským poměrům v Čechách.

• Pergamen z 28. května 1460 sepsaný v Praze uvádí, že král Jiří potvrzuje z královské moci všechna privilegia svobody, práva a obdarování, které udělili Břevnovskému klášteru předchozí čeští panovníci. Papež Pius II. 9. dubna 1462 sdělil své rozhodnutí, že nevyhověl žádosti poslů Jiřího o povolení přijímat pod obojí způsobou. Jiřího nabádá, aby zůstal při obřadu katolické církve.

• Na jednom z panelů je úryvek z řeči Jiřího na zemském sněmu v srpnu 1462, v níž vyslovil věrnost kalichu. Byla to Jiřího reakce na zrušení kompaktát papežem Piem II., jimiž basilejský koncil povolil Čechům přijímat z kalicha. Jiří tehdy uvedl: „Teď chce pan papež, abych přijímal pod jednú zpuosobú (jako katolík), a že by mi chtěl lepšie královstvie dáti: ať vie papež, zeť já své viery neprodávám za královstvie, ale což nám dal milý Buoh poznarti (kalich), já teď, manželka moje i děti moje, pro tu krev (Kristovu) velebnú i královstvie i hrdel stále hotovi jsme složiti“.

 

Třetí sekce výstavy se týkala vnitřní politiky krále Jiřího

• V roce 1461 (15. května) listem vystaveným králem v Praze se slibuje českým stavům zachovávat České království, Moravské markrabství, Slezská knížectví a všem městům království všechna práva a privilegia. Podle listu král bude dodržovat čtyři artikuly a kompaktáta, uznávat volbu Jana Rokycana pražským arcibiskupem a vynasnaží se o jejich potvrzení papežem. Hlásí se k dluhům předchozích králů a zavazuje se, že s pomocí českých stavů se vynasnaží získat zpět hrady a území odtržená od České koruny.

• Část české (katolické) šlechty nebyla s vládou krále spokojena, takže vydala 28. listopadu 1465 na Zelené Hoře na výstavě vystavený list, ve kterém pánové obviňují krále z řady přestupků proti právním zvyklostem a záležitostem Českého království. Prohlásili, že vstupují v jednotu, aby získali ztracená práva, a slibují si věrnost a vzájemnou pomoc (Jednota zelenohorská).

• Na třech panelech instalovaných ve vestibulu Národního archivu byla umístěna reprodukce celého českého textu mírového projektu, který v opisu pořízeném v polské královské kanceláři roku 1463 vlastní varšavský archiv. Z něj byla vystavena v roce 1964 pouze první stránka.

• Reprodukce dvou listin získal Národní archiv také z francouzského národního archivu:
• 1) listinu, jímž Jiří z Poděbrad zmocňuje své vyslance, aby s francouzským králem obnovili a potvrdili předchozí přátelské a spojenecké smlouvy uzavřené mezi francouzskými a českými králi (16. 5. 1464, Praha)
• 2) 15. července 1464 francouzský král v listu vystaveném v Neuville prohlašuje, že chce jednat o starých spojeneckých smlouvách a tyto smlouvy že bude respektovat. Přitom však, že nezamýšlí přijmout ani podporovat žádný z bludů, z nichž byla česká země podezírána, ani nechce slyšet o neposlušnosti vůči svaté církvi.

• Další vystavený pergamen psaný česky a určený francouzskému králi (18. 7. 1464, Dieppe) uvádí, že zástupci Ludvíka XI. a zástupci krále Jiřího obnovují přátelské a spojenecké smlouvy uzavřené mezi králi a královstvími Francouzským a Českým.

 

Jiřího návrh na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků bývá označován za jednoho z ideových předchůdců Charty OSN, případně základních dokumentů Evropské unie.

 

Národní archiv touto výstavou zpřístupnil veřejnosti část pokladů, které skrývají jeho podzemní tresory. Výstava o Jiřím z Poděbrad byla volným pokračováním výstav pořádaných Národním archivem. Na vernisáži byla připomenuta výstava z roku 2012 věnovaná Zlaté bule sicilské.

Škoda, že výstava o činnosti krále Jiřího z Poděbrad trvala z bezpečnostních a dalších důvodů jen 4 dny. Některé exponáty však mohou zájemci nalézt na webu: www.monasterium.net

 

- Jiří Jindra -

foto: archiv