Kafkův Proces na Staroměstské radnici

Dílo Franze Kafky v komiksu

V budově symbolizující úřední moc, můžete až do 30. června navštívit dvě výstavy věnované slavnému románu Proces Franze Kafky a komiksovému ztvárnění dalších Kafkových knih.  Obě výstavy připravil pražský Goethe Institut.

Téma neviditelné moci, charakterizované neodvratitelností jejích rozhodnutí, a originálnost literárního stylu, dovedly pražského, německy píšícího spisovatele židovského původu, mezi světové literární ikony. Za svého života nic takového nepředpokládal, rukopis Procesu, jakož i další literární pozůstalost, měly být dle jeho přání zničeny.  Pověřil tím v dopise svého přítele, dalšího německého literáta v Praze, Maxe Broda. Franz Kafka (1883 – 1924) ve svých 41 letech podlehl tuberkulóze. Letos, 2. června, tomu bylo 90 let. Jeho dílo ale prokazuje nesmrtelnost dalšími a dalšími zpracováními, včetně komiksu, k němuž se, podle mnohých, zdá být přímo předurčeno. Že je Franz Kafka mistrem obrazu, říká i David Zane Mairowitz, kurátor komiksové části výstavy, jehož tři „kafkovské“ knihy tvoří jádro výstavy.  Její mezinárodní pojetí i zpracování dokazuje Kafkův význam pro evropskou, ale i světovou kulturu, jehož si u nás často nejsme dostatečně vědomi.

Jaromír 99, Zámek a další…

„Černo-bílá“ komiksová výstava, jakkoli nehýří barvami, které v Kafkově světě vlastně nejsou důležité, dokáže v návštěvníkovi vyvolat celou škálu rozporuplných pocitů, které zažívá i nad četbou autorových originálů. Tíseň, absurdno, bizarní situace i zvláštní komično, jimiž Kafka na čtenáře působí, jsou těžko popsatelné, ale – zdá se, velmi dobře převoditelné do komiksového zpracování, chopí-li se ho povolaný autor a správný ilustrátor.  Ve všech třech případech se Mairowitzovy koncepce chopili ti praví: Uvidíme zde – kromě menších odboček k jiným dílům - ukázky z publikace Introducting Kafka, vzniklé ze spolupráce s americkým kultovním komiksovým tvůrcem Robertem Crumbem,  dále Proces, zpracovaný francouzskou výtvarnicí Chantal Montellierovou a Zámek, vydaný vloni ve spolupráci s Jaromírem 99.

Ten jako všestranný autor (mj. spolutvůrce filmu Alois Nebel) svému pojetí Kafky přispěje i jinak. Například jako hudebník originálního Kafka Bandu, který zahraje 2. 6. v Divadle Archa v rámci doprovodného koncertu k výstavě. V souvislosti s vydáním knihy Zámek vznikl loni o bloudění Zeměměřiče K i stejnojmenný soundtrack kapely.  I v případě výtvarného zpracování Kafkova díla čerpá Jaromír 99 z prostředí Sudet, kde vyrůstal, z Jesenicka a Rychleb.  Předobrazem místa, kde sídlí nedosažitelná a neovlivnitelná moc, se tak stal mohutný zámek Jánský vršek v městečku Javorník a tváře postav našel na fotografiích na náhrobcích hřbitova v Brané.  „Lidé dnes už vypadají jinak, než v Kafkově době, mají jiné rysy…“, zdůvodňuje tento svůj nápad. Hlavní postavu, zeměměřiče K, pak ztvárnil do podoby samotného Kafky, s ostře řezanými, ale už strhanými rysy, ve starším věku, jehož se nikdy nedožil.

Proces – dočasný návrat do Prahy

Po dobu trvání výstavy se z německého archivu v Marbachu symbolicky do Prahy vrátily i stránky rukopisu románu Proces, který Kafka začal psát právě před 100 lety. Je napsán v němčině, drobný rukopis lze těžko luštit. Kafka začal psát zároveň od začátku i od konce, „bezčasý“ děj vznikal na přeskáčku. Dnešní chronologii románu uspořádal až po jeho smrti Max Brod.

První a poslední originální stránky jsou vystaveny v bezpečnostní vitríně, výběr z dalších pak na několika panelech zároveň s komentáři 28 osobností veřejného života. Tento nápad byl realizován ve spolupráci se společností France Kafky. K autorovu dílu se tak po svém – slovem i metaforickým výtvarným zpracováním – vyslovuje Jiří David, komentují je mj. Jaroslav Róna, osobnosti z německého uměleckého prostředí a - symbolicky - i státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ale také vrátný z pražského Goethe-Institutu,  neboť i on je vlastně v roli „dveřníka“, což je jedna z klíčových rolí Procesu.  V něm Kafka geniálně zpodobnil působení neviditelného mocenského aparátu na psychiku jedince i na společnost. Vnitřní pocity bezpráví, zmaru a bezmoci, které zažívají jeho hrdinové, jako by předznamenaly odlidštění a pád části světa do totality, který ve 20. století následoval. Stalo se fakticky až po spisovatelově smrti, proto je Kafka dnes považován za svého druhu vizionáře.

Setkání s podobou a seznámení se vznikem Procesu i komiksovou výstavu doplňují další tematické akce. V Goethe-institutu se uskutečnila mezinárodní konference s tématem Max Brod. „Vynález Pražského kruhu“. Připomněla volné uskupení německých literátů žijících v Praze, kteří se stali významnou součástí české i německé literatury. V La Fabrice se 3. června koná obnovená premiéra představení Piš, Kafka, piš, divadla Sklep, která svéráznou formou odkazuje ke Kafkově korespondenci, tvorbě i životním situacím. Dne 9. 6. v Městské knihovně proběhne projekce slavného německo-rakouského filmového zpracování novely Zámek (1997) s českými titulky.  Obě výstavy na Staroměstské radnici jsou instalovány v česko-německém provedení.  Najdete je v patře, kam vás po schodišti dovedou postavy ztvárněné Jaromírem 99.

Výstavní prostory v patře Staroměstské radnice, denně do 30. června, po -11-18, út-ne 9 – 18 hodin. Vstup volný

Martina Fialková