Magická Praha

Michaela Kudláčková:

Magická Praha

„V uličkách mezi Valdštejnskou a Nerudovou ulicí, pokud se tam budete procházet mezi půlnocí a třetí hodinou ranní, patrně potkáte kostlivce, který si nese lebku v rukou a ještě ke všemu jí důležitě třepe a chrastí....... Už ani členové naší politické scény, která právě zde, v těchto budovách, blízko bývalého zámečnictví často jedná, si z ducha starého zámečníka nic nedělají. Mnohokrát ho viděli a strach z něho nemají. Možná proto, že na strašidelné věci a horory jsou zvyklí víc než my, neb je často sami produkují. Na bezhlavého kostlivce klidně mluvte, jestli chcete, ačkoli pochybuji, že na to budete mít chuť.”

To je z přehlídky strašidel a duchů v starobylých uličkách Prahy kousek z úvodního příběhu - o starém muži, kterému jeho mladá žena a její milenec natloukli do hlavy hřeb a tak ho zabili. Některé z pověstí známe, třeba tu o Golemovi nebo Pražském Jezulátku. Jiné jsou pro nás krásnými strašidelnými pohádkami, které jsme nikdy neslyšeli. Celkem jich je 42 a kniha je krásně přibližuje: na levé straně příběh a fotografie místa, na protistraně adresa, spojení městskou dopravou, další fotka a hlavně QR kód, který vás pomocí vašeho chytrého telefonu navede na správné místo. Kód vypadá jako černobílé bludiště -  ale díky jemu nikdo ze čtenářů nezabloudí.

Michaela Kudláčková je herečka, kterou známe z filmů pro děti. Narodila se v osudný den: 21. srpna 1968!Dnes je to samozřejmě dospělá žena a má čtyři dcery. Vystřídala několik zaměstnání, stala se novinářkou, redaktorkou a nakonec kartářkou a astroložkou. Zajímá ji runové písmo a tarot. Což je kombinace, která dala knížce do vínku lehkost psaní, humor, laskavost vůči nadpřirozeným dějům a osobní zaujetí.

Kdo z Pražáků nezná kostel u Tadeáška? Jasně, ten na Náměstí Republiky! Jenže - on je to kostel sv. Josefa a za branou k němu je malinké náměstíčko se sochou sv. Tadeáše (jenže my mu všichni říkáme Tadeášek, protože je moc hodný!).  Ten odjakživa plní lidem jejich přání a zdi kolem dokola jsou plné děkovných destiček se jmény lidí z celého světa. S tím měli problém i bolševici, kteří vydali rozkaz, aby se večer všechna papírová psaníčka od zoufalých lidí ze zdí servala. Další den tam však byla další a další... Pak je farnost zaměnila za kovové destičky.Také Míša Kudláčková tam ve svých dvanácti letech pověsila lísteček s prosbou, aby se uzdravil její bráška, který se opařil horkou vodou a byl na umření. Dnes je to zdravý mužský. Takže autorka píše: „ Až tam půjdete, pozdravujte Tadeáška i ode mě.”

Knížka je objevná nejen pro turisty, je osvěžením mysli i pro nás, kteří už (bohužel) chodíme městem duchů, strašidel, přízraků i svatých jako ovce. Nejen denními starostmi je živ člověk - chce to taky osvěžení duše!

Vydalo nakladatelství Metafora

-šeb-