Příběh plakátu

4 2014 Ohlasy a názory česky

Příběh plakátu k 36. koncertu české komorní hudby v Buenos Aires.

Luis, klarinetista z plakátu, je zhruba šedesátiletý sympaťák, kterého můj muž Carlos upřímně nenávidí. Jak je na tom Luisova žena nevím a nepátrám. Tajně si s Lojzou posíláme maily a kradí a sama chodím na jeho koncerty v Bs. Aires. Říká mi profesoressa a rád mě vidí a při setkání vřele objímá. Jak by ne, známe se totiž bez vidění asi třicet let.

 

Tehdy se vysílal v Praze v televizi dětský seriál, Návštěvníci. Můj tehdejší muž i náš dědeček, se na dálku zamilovali do herečky Patrasové, o níž bylo známo, že ji uhranul tenorsaxofonista Slováček. Čím asi - hudebním nástrojem, jinak to není možné, říkali dotčení.

K tehdejším vánocům si tedy můj tehdejší manžel nadělil klarinet (nestál tehdy mnoho) a začal hledat učitele. Našel  po několika pokusech v lidušce jistého Petra Čápa, spolužáka Felixe Slováčka a jediného v Praze, který byl ochoten učit  skoro čtyřicetiletého učitele angličtiny na klarinet, výměnou za hodiny angličtiny. Na klarinet se začal učit i náš synek, někteří členové  orchestru FOK se najednou začali učit anglicky a některé jejich nástroje u nás i přebývaly v úschově. Chodili jsme na koncerty,  lyžovali jsme rodinně spolu, profesor Čáp se stal naším přítelem s celou svojí rodinou, poznali jsme  některé  české skladatele soudobé klasické hudby i osobně. V uniformitě a šedi  osmdesátých let to byla živá voda. A tak jsem se dozvěděla, v osmdesátých letech dvacátého století, o existenci dalšího studenta pana profesora Čápa, tentokrát na HAMU, nějakého Argentince. Někdy jsem Petrovi Čápovi sdělovala, co asi myslel tím, co mu Argentinec napsal. Mluvila jsem španělsky, Petr Čáp jen portugalsky – Kdysi na konci šedesátých let hrál a učil v Sao Paulu.

 

Po asi dvaceti letech, po rozvodu s obdivovatelem Dády Patrasové a jiných peripetiích, jsem se ocitla díky Ministerstvu školství České republiky pracovně a posléze, nikoliv díky ministerstvu, ba naopak, i životně v Buenos Aires. Tehdy na jednu z prvních mých vyučovacích hodin českého jazyka ke mně přišel Luis Slabý, jehož prarodiče byli Češi a Slováci....hlavně však člověk, který miluje díky profesoru Petru Čápovi ducha české hudby, jezdí se v ní, na vlastní náklady, zdokonalovat často do Prahy, kde se poznal osobně a hrál například s Ivanou Loudovou, Jiřím Laburdou nebo Václavem Riedlbauchem. Uspořádal také, většinou na vlastní náklady, koncerty české hudby v Buenos Aires. Neuvěřitelných 36 koncertů. Naposledy byl v Praze v lednu 2014, skoro denně chodil do Vinohradské nemocnice za svým  nemocným profesorem Čápem, zprávu o jeho smrti 28. března 2014 mi napsal z jedné buenosaireské čtvrti do druhé. Přišla ve stejný den jako stejná smutná  zpráva od mého syna z Prahy.

 

Rok české hudby 2014 a koncert z plakátu  jsou  pro mě také osobní vzpomínkou a oslavou mých kamarádů. Hudba  a láska mluví všemi jazyky a česká v cizině zvláště..

 

Hana Hanušová

 

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012