Květen v Roce české hudby

Martina Fialková 4 2014 Kultura česky

Výročí Roku české hudby, připadající na květen, se nesou v duchu dvou velikánů 19. století .

 

1. května před 110 lety (1904) zemřel Antonín Dvořák (narozen 8. 9. 1841), jeden z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů všech dob. Navázal na svého předchůdce, o 17 let staršího Bedřicha Smetanu, s nímž se znal, a který už jako uznávaná osobnost neváhal podpořit dílo svého mladšího kolegy. Dvořák získal mezinárodní zkušenosti na svých velmi úspěšných cestách do Anglie, kde dirigoval svá velká díla. Jeho pozdější několikaleté působení v USA, kde vznikla i jeho nejslavnější, devátá symfonie, Z Nového světa, byl triumfálním úspěchem českého hudebníka a české hudby na novém kontinentě, ale i ve světě vůbec. Po jeho návratu do milované vlasti vznikla také jedna z nejkrásnějších světových oper, Rusalka – univerzálně srozumitelná pohádka přetavená do notových řádek, v nichž jediná nota není zbytečná a jejíž nádherné árie se vrývají do paměti i do srdce. Antonín Dvořák za sebou zanechal ve svých 63 letech úctyhodné  dílo, které dokáže přivést mladé lidi ke klasické hudbě a oslovuje stále nové generace po celém světě.

Osobnosti Bedřicha Smetany jsme se již věnovali v březnu, kdy jsme připomněli 190. výročí narození. Smetana zemřel 12. května 1884, je to tedy již 130 let. Tento květnový den se stal později na jeho památku tradičním zahajovacím dnem festivalu Pražské jaro a Smetanova Má vlast dílem, z jehož krásy se hosté zahajovacího koncertu každoročně těší. V letošním Roce české hudby bude svěřena do rukou a pod taktovku Jiřího Bělohlávka s Českou filharmonií.

1. května před 140 lety (1874) předčasně zemřel Vilém Blodek (narozen 3. 10. 1834) skladatel, pedagog a výborný flétnista období romantismu. Jeho nejznámějším dílem je opera V studni, první česká komická opera, jednoaktovka, která si získala vedle Smetanových a Dvořákových oper velkou oblibu a byla uváděna i v zahraničí. Libreto k ní napsal Karel Sabina.

Jan Vičar, hudební skladatel a muzikolog oslaví v květnu 65. výročí narození (5. 5. 1949).  Svůj profesní i osobní život dělí mezi Prahu a Olomouc, byl mj. šéfredaktorem časopisu Hudební rozhledy, v současnosti je profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci a v Praze na Hudební fakultě Univerzity Karlovy. Vyučuje hudební teorii, estetiku a hudební kritiku. Kromě řady publikací a článků je především skldatelem, jehož tvorbu milují české sbory. S písňovými cykly Jana Vičara, plnými dobrých hudebních nápadů, vtipu a líbeznosti, vítězí v nejrůznějších soutěžích doma i ve světě.

Jan Křtitel Vaňhal - 275. výročí narození (12. 5. 1739 – 20. 8. 1813) prožil nejúspěšnější část života ve Vídni. Zde se stýkal s Mozartem, Haydnem a dalšími osobnostmi a patřil k nejoblíbenějším skladatelům své doby. Jeho díla byla šířena po celé Evropě, byl velmi oblíben i pro svoji ušlechtilou povahu. Jeho úspěchy mu umožnily vykoupit se z poddanství a stát se – podobně jako později  Mozart - jedním z vůbec prvních nezávislých umělců, ačkoli původně pocházel z velmi chudých poměrů.  Z rozsáhlého díla jsou nejvíce oceňovány smyčcové kvartety a kvintety, ale i mnohá díla duchovní či symfonie.

Milada Šubrtová, sopranistka mimořádného rozsahu, se skvělou pěveckou technikou a podmanivým projevem se narodila 24. 5. 1924. Připomínáme 90. výročí narození (zemřela 1. 8. 2011). Zpívala 40 let na prknech Národního divadla, její životní rolí byla Dvořákova Rusalka. Ačkoli zpěv vystudovala pouze soukromě, patřila k extratřídě české opery a neměla by problém s uplatněním na nejlepších světových scénách, kdyby jí to tehdejší režim umožnil. Když skončila kariéru Maria Callasová, chtěl ji vídeňský agent nahradit Miladou Šubrtovou, ale tehdy to nebylo možné z politických důvodů.  Nikdy nechtěla emigrovat, dočkala se ale mnoha ocenění na domácí půdě.

Foto: civilní portrét Milady Šubrtové z archivu ND

Květnové tipy na koncerty k Roku české hudby tentokrát omezíme na nejvýznamnější událost – Mezinárodní festival Pražské jaro, na němž zazní k této příležitosti řada skladeb jubilujících skladatelů. Největší poctou české hudbě je, když ji do svého reperotáru zařazují světové hvězdy první velikosti: např. pianista Roman Rabinovich zahraje Smetanovy České tance (15. 5.). houslistka Julia Fischer pak skladby Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka (26. a 27. 5.), basbarytonista vídeňské Staatsoper Adam Plachetka má Smetanovsko-Dvořákovský recitál 17. 5. a festival zakončí 8. symfonií A. Dvořáka hr-Sinfonieorchester Frankfurt s dirigentem Paavo Järvim (3. 6.). Festival pochopitelně nabízí celou řadu dalších vynikajících interpretů a koncertů se světovým repertoárem- viz www.festival.cz

 

Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012