Pábitelství Hrabalovo

Letošní 100. výročí narození jednoho z nejpřekládanějších českých autorů, který ovlivnil generace i zahraničních čtenářů, nabízí formou výstav, pořadů, setkání velký řetěz perel.

Původ

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně-Židenicích. Kořeny rodiny hledejme ve městě Karla Poláčka (s pomocí informací J. Kráma). Na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou stojí kříž. V jeho chronogramu je skrytý rok 1736, pod ním však zřetelné jméno Girzi Blecha. V knize Bohumil Hrabal uvádí T. Mazal jméno Bleha, Fr. Cinger v Prokletí slavných informaci, že: "Bohumilem po otci, ale považoval za něj Francina, …". Biologickým otcem Hrabalovým byl potomek Girzi Blechi Bohumil Blecha, narozen 1893 v Jevišovicích, jehož jméno v křestním listu syna chybělo. Matkou svobodná dvacetiletá Marie Kiliánová, zvaná Maryška (jméno z filmu Postřižiny): vychovávala syna se svými rodiči. Kmotry Bohumila Františka byli jeho babička Kateřina K. a František Hrabal, obchodník v Brně. Roku 1916 uzavřela Marie K. sňatek s tímto Františkem H. (Francin). Ten písemně stvrdil Bohumilovu adopci, tedy i užívání příjmení Hrabal, neboť biologický otec se syna vzdal - tak se zrodil Bohumil Hrabal. Jeho děd B. I. Blecha, rychnovský rodák, byl v době vztahu syna Bohumila s Marií nadučitelem ve Velkém Újezdě u Brna. Jako člověk vážený této lásce, nezůstala-li před svatbou bez následků, nepřál. K němu přiřaďme Marii a jeho rodiče, narozené v Rychnově: Jana Křtitele Blechu a Annu. Přidáme-li ještě muže dvou generací dozadu: soukeníky Blechu a Filípka, rozených tamtéž, máme základní linii rodu (potud dle J. Kráma). Zde jen dodám, že za života předků B. Hrabala byl Rychnov nad Kněžnou zván Rychnovem soukenickým.

Inspirace

Dětství trávil Bohumil Hrabal v nymburském pivovaru, kde byl jeho otčím správcem. Zdejší život budoucího spisovatele okouzloval, zvláště když se objevil otčímův bratr, obuvník Josef (Pepin z Postřižin), kterého zbožňoval. Pivovar z filmu není onen v Nymburce. Obec Dalešice u Třebíče zdobí pivovar, obklopen krásnou zahradou. Ocitáme se jako by zpět v období Rakousko-Uherska: provoz a vzduch prosycený sladem jsou ale dodnes skutečné. Stavba byla od roku 1999 postupně rekonstruována a moderně vybavena pro vaření nejlepšího piva. V zachovalé části původního provozu je Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, v bývalé sladovně Pivovarská restaurace. Roku 1980 zde natáčel Jiří Menzl film Postřižiny: mezi J. Schmitzerem (Francin) a autorem knihy lze, podle mne, najít určitou podobnost v souvislosti s jejich původem.

Bohumil Hrabal vystudoval práva. Vystřídal různá zaměstnání: dělník na Kladně, číšník, úředník, balič starého papíru, jevištní technik. Všechny profese byly pro něj studnicí inspirace. Druhou světovou válku prožil jako výpravčí malého nádraží v Kostomlatech, což se odrazilo v knize Ostře sledované vlaky. Po roce 1968 vyšel pro něj zákaz publikovat. Jeho díla vycházela proto pouze v samizdatu a v cizině. Doma mohl začít vydávat své knihy od roku 1975.

Pro Hrabalův literární styl je typický nekonečný proud slov k vyjádření vnitřní potřeby vypravovat vše. Jeho knihy byly přeloženy do desítek jazyků, většina zfilmována.

Setkání

V osmdesátých letech jsem se s Bohumilem Hrabalem setkala osobně právě v Rychnově nad Kněžnou. Ve zdejší Orlické galerii jsem se starala o výstavy a besedy. V součinnosti s pobočkou Klubu přátel výtvarného umění jsme mimo výtvarných umělců představovali osobnosti i instituce z jiných oblastí umění, šlo-li o jejich výročí (například Vladimíra Renčína, Divadlo Drak ad.). V roce 1984 jsem pozvala u příležitosti životního výročí Bohumila Hrabala na besedu o jeho životě a díle, aniž jsem tehdy tušila, jaký má k městu vztah. Že „Bogan výtvarné umění rád“ (dle slov přátel), jsem věděla, proto jsem mu poslala pozvání nejdříve na prohlídku galerie. Ten rok se beseda nepodařila pro jeho zaneprázdnění. Ale památného 15. dubna 1985 v doprovodu své ženy Elišky se Bohumil Hrabal popoledni objevil na vernisáži výstavy v rychnovské Orlické galerii.

Krásná moudrá tvář s mnoha jemnými vráskami, vysokým čelem, hloubavě zkoumavýma očima. Stisk ruky pevný a teplý zároveň.

Tentýž večer sál rychnovské Okresní knihovny „praskal ve švech“ lidmi z města, blízkého i dalekého okolí, dovezených autobusy. Při úvodní řeči jsem si uvědomila, že první pivo postavili přede mě a ne před mistra. V tu chvíli však nešlo nic dělat. Sám Bohumil Hrabal to řešil naprosto originálně: koutkem oka jsem zahlédla, jak sune po stole ruku směrem k půllitru, opatrně ho chytne za ucho, s obličejem k publiku mlčky pomalu přisunuje sklenici k sobě, zdvihne ji, notně se napije, položí ji zpět na stůl a pak zase pomalounku přesune na to samé místo přede mne. Že tomuto gestu a ne skončenému úvodu patří bouřlivý potlesk, jsem pochopila ihned.

Výstava

Na Staroměstské radnici a v Galerii La Femme vystavují umělci k poctě spisovatele obrazy a sochy, v nichž se inspirovali jeho osobností, tvorbou a filmovou podobou literárních děl.

Jména sedmdesáti umělců, například Jiří Anderle, Adolf Born, Boris Jirků, David Vávra, Michael Rittstein, Miroslav Jiránek, Josef Blecha, Martin Němec, Tomáš Hřivnáč a další - mluví za vše. Kmotři výstavy: především kunsthistorik František Dvořák, ilustrátor Oldřich Hamera, Ivo Krobot, Hrabalův dvorní scénický režisér, jsou znalci Hrabalova života a díla, mají proto k němu velmi blízko. Kromě Magistrátu hl. města Prahy převzaly nad výstavou záštitu Restaurace U Zlatého tygra i Pivovar Dalešice. "Bohumila Hrabala si nejlépe připomeneme nejen jeho dílem, ale i tím, jak a čím inspiroval i ovlivnil tvorbu našich předních malířů a sochařů. Výstava na téma osobnost a dílo Bohumila Hrabala je nejnovějším projektem dlouhodobého a mohu snad říci i úspěšného cyklu výstav... Domácí úkoly. ...vytváří nesporně zajímavý tvůrčí rámec a příležitost se seznámit s tím, jak umělci nabízejí mnohdy velmi neotřelý a unikátní pohled na našeho významného autora, který je znám nejen u nás, ale v mnoha zemích mimo naši republiku," dodává Miroslav Lipina, majitel Galerie La Femme.

Výstavy na Staroměstské radnici a v Galerii La Femme trvají do 22. března 2014. Díla prezentuje katalog, který vyjde v průběhu roku 2014.

Perličky

K významnému výročí Bohumila Hrabala probíhají v Praze, Nymburce, Kersku, Krnově, Klučově, Poděbradech, Ústí nad Orlicí a jinde, ale i například v Benátkách, Polsku, Číně výstavy, besedy, rozhovory, pořady, soutěže, pásma, křty, divadla, filmy, čtení, pochody.

A těmi nej perličkami programů jsou například: pamětní mince, razítko, známka, audiokniha Jarmilka, plastika B. H. v Nymburce, příprava filmu Krasosmutnění, rychlíky Bohumil Hrabal na trase Hradec Králové-Praha, Mezinárodní vědecká konference o B. H.

Více: www.hrabalovaliben.cz / www.hrabal-nymburk.cz

V Restauraci U Tygra jsem u stolu s Bohumilem Hrabalem vzpomněla, jak jsem po naší besedě v Rychnově využila jeho pozvání a brzy nato přijela s přáteli do Kerska s basou piv. Odpověděl: „No jo, pamatuju si to, jen už nevím, kdy to bylo.“ Odpověděla jsem, že to nevadí. Hlavně, že nám bylo a je prima s pábitelstvím – mistra, který je objevoval pro ostatní.

Kresba Tomáš Hřivnáč