Soči 2014

XXII. Zimní olympijské hry

Tato kniha vznikala po důkladné přípravě a pak v průběhu čtrnácti dnů. Je oficiální publikací Českého olympijského výboru a křtilo ji sedm vrcholových sportovců. Hvězdou byla Eva Samková, která na křtu potvrdila svou pověst báječné rozchechtané holky. V pražském Palladiu byla spousta novinářů a především stovky lidí, kteří se na medailisty chtěli podívat zblízka a získat jejich podpis.

Fotografovali především Herbert Slavík a Jiří Koliš (celkem 250 fotek), text jim psal Michal Šubrt a fejetony jsou od redaktora Reflexu Milana Tesaře. „Má očekávání se naplnila a nést českou vlajku na zahájení olympiády byl opravdu nádherný a emotivní zážitek“ uvádí autoři v úvodu knihy slova lyžařky Šárky Strachové. Česká výprava měla 88 sportovců a početný realizační tým. Na čas se k nim přidružil i prezident Miloš Zeman, který se prohlásil jejich maskotem. Jemu sekundovala manželka Ivana a kardinál Dominik Duka. Všem jim to v bílých bundách s muchovskými srdíčky slušelo!

Knihou listujete sem a tam jako kalendářem: kde, kdy, kdo... a prohlížíte nádherné, opravdu nádherné fotografie! Podívejte se např. na str. 204 - tam je šťastná a usměvavá Eva Samková s Jaromírem Jágrem, kterého obdivuje od dětských let. Vykukují za dresem s proslaveným číslem 68.

Až si po několikáté prohlídnete fotky, vraťte se na začátek knihy a čtěte. Je to vtipné a hodně vypovídá nejen o sportovcích, ale také o zázemí olympiády a obyčejném životě mimo sportoviště. Dozvíte se, co si po závodech mysleli vítězové i poražení a zamilujete si hodnocení Evy Samkové po příjezdu do Prahy. Bylo to všechno „hustokrutopřísný“. Jo, abych nezapomněla: nejvíc se jí líbila titulní strana knihy, kde je na fotce s českou vlajkou!

Vychutnala jsem si fejeton „O utahaném hrdinovi s notebookem“. Je o novináři a zároveň závodníkovi Tomáši Krausovi. Ten při přejezdech v autobuse neklimbal, jako ostatní sportovci, ale psal na notebooku na klíně glosy pro noviny. A pak text přejde k obecnějšímu povídání.

Píše se v něm: “Hlavní hrdinové her jsou novináři, ale člověk by to do nich neřekl. Nevypadají tak. Pasažéři (autobusů) ve zválených oblecích a vyfasovaných bundách, popelaví únavou, si jako sportovci sahají v druhém týdnu olympiády až na dno sil. Polevit však nesmějí! Mají na bedrech přetěžký úkol proměnit událost, co je sama o sobě pro „hrstku“ sportovců a movitých fanoušků, v globální akci, vybírají z ní detaily, které se stanou jejími ikonami, chytají spontánní hlášky vítězů, vykládají nám pravidla neznámých sportů, orientují nás v mezičasech, pojmenovávají emoce a tahají z rukávů superlativy.“

Knihu vydala Mladá fronta a nasadila tomuto speciálnímu žánru hodně vysokou laťku! Za ten fejeton o sportovních novinářích děkuji. Mnozí lidé si myslí, že na podobné akce se jezdí za odměnu jako na výlet!