DOX vystavuje ideologický plakát

Plakát v souboji ideologií 1914 – 2014
Za Rakousko-Uhersko, za nové samostatné Československo, za vítěznou bolševickou revoluci, Lenina, Španělsko v občanské válce, za Hitlera, Stalina, za pětiletku… za to vše bojovalo umění zkratky, umění plakátu. Ideologický boj však nikdy nekončí a jiní mu čelí. A tak plakát vyzýval i za polskou Solidaritu nebo volal „Havel na hrad!“ Co volá dnes? Varuje před globalizací či terorismem, ale má stejnou sílu? Plakát jako nástroj státní nebo ideologické propagandy představuje rozsáhlá výstava v holešovickém DOXU - galerii moderního umění, v Praze. A je působivá.
Aktuálnost určitě nechtěná
Krátce po zahájení výstavy, koncem února, jsme mohli denně na televizních obrazovkách sledovat těžké boje se státní mocí na Ukrajině. Kyjev na pokraji krvavé revoluce, v níž obě strany, jak státní moc, tak ti na barikádách, zcela jistě využívají i možnost vykřičet svoji pravdu do světa pomocí plakátu. Ostatně Kyjevský Majdan byl plný plakátů už od prosince. Ti na barikádách jej vyrábějí třeba i jen narychlo a jednoduše pomocí toho, co je po ruce. Tak to v revolucích bývá. Možná se i tyto výtvory jednou dostanou do nějaké sbírky. Ale prohlídka současné výstavy v DOXu v tomto kontextu vyvolává spíš přání, aby se už podobné sbírky příliš nemusely rozšiřovat.
První světová válka na plakátech
Plakát jako nástroj propagandy začal sloužit v období vypuknutí první světové války. Od té doby uplynulo letos právě 100 let. Stát poprvé začal využívat plakát, formu zkratky, jejíž postupy a nástroje vznikly v reklamě. Všechny válčící strany vyzývaly své obyvatelstvo k podpoře válečného úsilí nákupem státních obligací, k šetření potravinami, k dobrovolnému vstupu do armády tam, kde neplatila všeobecná povolávací povinnost. Můžeme srovnat projev obou postupně prohrávajícího Rakouska-Uherska i jeho soupeřů. Výtvarné prostředky prozrazují ještě vliv secese a symbolismu. Dovedly obratně využít národních motivů, emblémů a symbolů – bojovalo se totiž za porážku mnohonárodnostní monarchie a za vznik národních států. Ideu samostatného Československa prosazovali brzy mnozí domácí výtvarníci, ale i nezaměnitelný Vojtěch Preissig v USA. Ten zde účinně vyzýval české krajany vysoce estetickými, graficky dokonalými a obsahově údernými plakáty k pomoci vznikajícímu státu.
Revoluce a válečný komunismus i rozvoj totalitních režimů
Dalším tématem je období Leninem a bolševiky provedené revoluce v Rusku 1917 a jejich ideologický boj se společenským řádem, který revoluce potřela. Na plakátech se poprvé objevují zrůdné karikatury západních imperialistů, cara i ruské buržoazie. Úroveň výtvarného projevu není důležitá, hlavní je úder. Plakáty v novém, sovětském Rusku, tiskne například organizace s výstižným názvem: Ústřední národní výbor politického vzdělávání. Ve stejném oddílu najdeme i plakát Alfonse Muchy se zcela protichůdným tématem: nese název Russia Restituenda a vznikl jako výzva k pomoci ruskému lidu, trpícímu v důsledku bolševické revoluce nepředstavitelnou bídu a strádáním. Zobrazuje ruskou chudou matku s umírajícím dítětem v náruči. Zaujme i plakát neznámého autora s textem v němčině: Bolševismus přináší válku, nezaměstnanost a hlad… Hned o kousek dál už tu na plakátech zuří občanská válka ve Španělsku.
Meziválečná idyla a Hitlerův nástup
Nové Československo pracuje na své prosperitě a také si užívá její plody - plakáty zvou na nově otevřené Barrandovské terasy, mezinárodní výstavu automobilů v Praze či na veletrhy do moderního výstaviště v Brně. Stát také nabádá své občany, aby se vzdělávali, aby si založili sociální pojištění. Výtvarně se projevují nové směry – jednoduchá a elegantní zkratka, vznikají ateliéry umělecké reklamy. Ze sousední vysoké stěny v sálu DOXu se ale na mladou demokracii šklebí obrovská série Leninů, Stalinů a Hitlerů vyvedených v rudo-černých barvách, zuřivě gestikulujících nebo se přetvařujících do lživé přívětivosti. Obluzujících občany sliby prosperity a vraždících zároveň své odpůrce a často i stoupence.
Zachvátí-li tě, zahyneš!
To je výkřik na jednom z proslulých plakátů, vzniklých ještě před koncem II. světové války. Rudá ruka vznášející se nad Hradčanami, chtějící uchopit symbol českého státu a národa. Autor neznámý. Německé válečné plakáty, nabádají ženy v Říši ke zvýšeným pracovním výkonům, aby tak pomohly svým mužům bojujícím na frontě. Stalin s Churchillem stylizovaní jako přátelé…. A pak brzy „Vítězný únor“ v Československu a opět karikatury darmožroutů kapitalistů. Studená válka. Režimy východního bloku masírují své občany plakátovou ideologií dalších 40 let, všechny se ale ekonomicky i ideologicky nezadržitelně vyprazdňují a hroutí. Cesta k rozpadu Sovětského svazu vede přes polskou Solidaritu, jejíž plakáty jsme k nám tajně pašovali vlakem, až na Václavské náměstí a Letnou v listopadu 1989. Havel na Hrad! Také opatrujete tenhle plakát jako svědka nejkrásnějších událostí, které jsme mnozí doposud zažili?
Globalizace, boj proti terorismu a co dál?
Proti čemu je třeba se dnes vymezit a jak? Má ideologický plakát stále svoji sílu i v době internetu, sociálních sítí? Kdo a jak jej dnes využívá a jak se v něm projevují současné výtvarné trendy? Kurátor této výstavy a umělecký ředitel DOXu, Pavel Anděl se i tentokrát koncepcí a tématem výstavy strefil do černého. (Už loni jsme přinesli rozhovor s ním o výstavě Kde domov můj.) I ta současná je velmi dobře vybraným mixem z celého světa. Výstava vznikla ve spolupráci s předními domácími i zahraničními odborníky a sbírkami. Především se sbírkou Ne boltai! Collection, která shromažďuje asi největší množství plakátů vzniklých v Sovětském svazu a jeho satelitech, a s Moravskou galerií v Brně.
Výstava Plakát v souboji s ideologií v Centru současného umění DOX trvá do 19. 5. Otevřeno denně kromě úterý.
Martina Fialková
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad