Kinští plaváci a žluťáci na poštovních známkách

Marina Hužvárová 2 2014 Ostatní česky

Milovníci filatelie i koní mají od loňska novou lahůdku. K dvoustému výročí narození Oktaviána Kinského, zakladatele plemene koní Kinských, vyšly poštovní známky o dvou nominálních hodnotách s obálkami prvního dne. Třináctikorunová známka zobrazuje chlumeckého plaváka a obálku zdobí motiv klisny s hříbětem, zatímco sedmnáctikorunovou podobiznu chlumeckého palomina doplňuje na obálce obrázek chlumeckého zámku. Známky navrhl Peter Oriešek, autorem kreseb je Václav Fajt.

Využijme příležitosti a přibližme si trochu historii Kinských – lidí i koní.

Vypátrat kořeny staročeského rodu Kinských z Vchynic a Tetova můžeme už ve 13. století, kdy se užívalo přídomku Vchynský, poté Chynský a teprve od třicetileté války je výrazně se vzmáhající rod znám jako Kinský či Kinski. V tomto článku nás zajímá chov koní, který byl doménou jeho chlumecké větve. Na jejím počátku stál hrabě František Ferdinand Kinský (1668–1741), nejvyšší kancléř a poslanec zemí Koruny České při říšském sněmu. Ten si nechal na počátku dvacátých let osmnáctého století vystavět v Chlumci nad Cidlinou reprezentační sídlo – zámek podle plánů Giovanniho Santini-Aichla, který nazval Karlova Koruna.

Ačkoli rod Kinských pokračoval nejstarším synem Františka Ferdinanda Leopoldem Ferdinandem (1713–1760), připomeňme v rychlosti vynikající osobnost Ferdinandova prostředního syna Františka Josefa Kinského (1739–1805). Patřil totiž k nejvýznamnějším osvícenským učencům a pedagogům své doby. Založil pražskou kadetní školu a zreformoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. V sedmdesátých letech 18. století spoluzaložil Soukromou učenou společnost v Praze, pozdější Královskou českou společnost nauk. Univerzitní knihovna v Praze zase těžila z bohaté knihovny, kterou jí odkázal. Také se zasloužil o Pražskou techniku a byl to on, kdo nazýval Jana Amose Komenského naším prvním buditelem.

V úvodu již zmíněný Oktavián hrabě Kinský byl Leopoldův pravnuk od syna Františka Ferdinanda (1738–1806) a následně Josefa Leopolda (1764–1831). Světlo světa spatřil 13. března 1813 a jeho temperament a originalitu, kterou projevoval už od nejútlejšího mládí, snad předznamenala i záliba jeho rodiny v chovu koní a jezdectví. Narodil se totiž do doby, kdy začala v hipologickém světě zářit hvězda anglického plnokrevníka, jíž ani on nemohl odolat. Oktavián pokračoval v rodinné tradici chovu koní, ovšem v roce 1832 přesunul své chovatelské aktivity z chlumeckého zámku do nepříliš vzdáleného Ostrova u Chlumce nad Cidlinou, kde vybudoval hřebčín a v místě vysušeného rybníka dostihovou dráhu. V polovině třicátých let 19. století dovezl z Anglie smečku honicích foxhoundů a několik plnokrevníků, aby pak v roce 1836 uspořádal první parforsní hon na našem území. Přešlo dalších deset let a Oktavián uspořádal překážkový dostih, který bývá někdy nepřesně označován za první dostih v Čechách.

Mezi koňmi Kinských se často vyskytovali žlutě zbarvení jedinci a právě netradiční barva se posléze stala důvodem, proč si Oktavián založil vlastní chov. Jeho žlutou klisnu Themby II totiž nechtěli zapsat do plemenné knihy anglického plnokrevníka, a tak Oktavián Kinský učinil zásadní rozhodnutí. Tímto začal jeho chov chlumeckých plaváků, světlých koní s tmavými hřívami a ocasy a také koní palomin, neboli isabel, charakteristických naopak velmi světlými žíněmi v hřívách a ocasu.

Nikoho dozajista nepřekvapí, že Oktavián Kinský stál společně se šlechtici z Pardubické honební společnosti u zrodu našeho nejslavnějšího dostihu Velké pardubické přesně před 140 lety. Také není bez zajímavosti, že ji koně Kinští dokázali šestkrát vyhrát a dokonce v sedle jednoho z těchto šesti vítězů – klisny Normy – byla jediná vítězka-žena za dosavadních 123 ročníků, a to Oktaviánova praneteř Lata Brandisová.

Marii Immaculatu Brandisovou (1895–1981) podporoval v dostihovém ježdění její vzdálený bratranec Zdenko Radslav Kinský (1896–1975) i jeho syn. Díky nim se do Velké pardubické steeplechase přihlásila už v roce 1927, což se tehdy setkalo s velkou nevolí a dokonce podaným protestem, protože soupeřit se ženou odporovalo důstojnické cti. Komise však její start povolila, a tak se Lata stala první ženou, která tento dostih absolvovala; startovala v něm celkem šestkrát, včetně vítězného roku 1937. Po polovině třicátých let podbarvovaly atmosféru v Československu sílící spory mezi Čechy a Němci, kteří inklinovali k hitlerovské ideologii. Pardubickou vyhráli už několik let po sobě němečtí koně a v houstnoucím napětí se stalo doslova národním zájmem, aby Češi tuto sérii vítězství Němcům přerušili. Přestože skvělou Kinskou klisnu Normu už chtěl Zdenko Radslav zařadit do chovu, Lata Brandisová svého příbuzného přemluvila, aby přeci jen počkal, pokračoval v tréninku a ještě jednou ji do Velké pardubické přihlásil. Doplňme, že v září 1937 zasáhla Československo smrt prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Není tedy divu, že když pak do cíle fenomenálního dostihu doběhla v tradičním říjnovém termínu jako první česká jezdkyně v sedle české klisny českého majitele, čtyřicetitisícové publikum se ještě dlouho po dostihu odmítalo rozejít.

Nyní se ale vraťme zpět k Oktaviánu Kinskému, který mimo popsaných zálib velmi dobře zastával svůj dědičný úřad vrchního zemského hofmistra, po zrušení roboty nabídl svým poddaným práci, v Chlumci nad Cidlinou založil pivovar a malou továrnu. Inspirován svými cestami do Anglie, tamním dostihovým děním a společenským životem, nechal postavit hotel, který příznačně nazval Liverpool. Ačkoli zůstal bezdětný (zemřel 28. 5. 1896), mohl panství i chov koní bez obav předat svému synovci Zdenku Kinskému, rovněž výrazné osobnosti. Ten mimochodem ve věku blížícím se šedesátce dojel ve Velké pardubické na čtvrté pozici (1901), pochopitelně na Kinském koni Magyarádovi (vítězi VP z let 1897 a 1900).

 

Chlumecký zámek byl v roce 1992 opět vrácen rodu Kinských. Synové Norberta Kinského zde budují novou expozici věnovanou historii svého rodu.

Skutečnost, že krev Oktaviánových koní i jeho přínos k českým hipologickým dějinám stále žije, odrážejí rovněž poštovní známky a obálky prvního dne, které vyšly loni u příležitosti 200. výročí jeho narození. Známky s vyobrazením chlumeckého plaváka a chlumeckého palomina navrhl Peter Oriešek, autorem kreseb klisny s hříbětem a zámku Karlova koruna na obálkách je Václav Fajt.

Zájemci o tato výroční filatelistická dílka v jednotné ceně 25 Kč se mohou obrátit na tajemnici Svazu chovatelů koní Kinských MUDr. M. Markovou, a to buď prostřednictvím e-mailu markova-marie@seznam.cz nebo telefonicky 606 408 445.

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012