Estébáckou Prahou

Prokop Tomek

ESTÉBÁTSKOU PRAHOU – průvodce po pražských sídlech Státní bezpečnosti

Jedním ze znaků činnosti Státní bezpečnosti (StB) za represivního komunistického režimu bylo přísné utajení. Týkalo se nejen struktury, služebních vazeb, funkcí aj., ale také objektů. Míst spojených s aktivitami StB – věznic, bytů, služeben a dalších prostorů včetně domů pro ubytování sovětských poradců – bylo před listopadem 1989 v Praze nespočet, neexistují však jejich autentické fotografie, snímky v uvedeném průvodci tudíž zachycují až současný stav.

Místa neblahého působení StB se nacházela doslova po celé Praze, z jednotlivých městských částí byly nejvíce zastoupeny Bubeneč a Dejvice. Čtvrť s honosnými a bohatě vybavenými domy nabízela po druhé světové válce množství uprázdněných konfiskátů po bývalých majitelích. Vily obklopené zahradami poskytovaly dostatek klidu pro skrytou práci StB: v klidných ulicích stěží mohl uniknout pozornosti ostrahy chodec nebo dokonce neznámý automobil.

Zásadní význam z hlediska rozmístění bezpečnostního aparátu měly po válce vedle budov v Bartolomějské ulici objekty předválečné Masarykovy studentské koleje na Velvarské (později Leninově, nyní Evropské ulici, postavené v letech 1923-27. Studenty odtud násilím vyhnali nacisté 17. listopadu 1939, pak kolej sloužila jako německá kasárna. K původnímu účelu, tedy ubytování studentů, se budova nevrátila ani po osvobození, zhruba od roku 1950 se stala sídlem několika klíčových součástí Státní bezpečnosti včetně I. správy MV (rozvědky). Odtud byly v padesátých letech řízeny tvrdé zásahy a akce včetně atentátů a únosů v zahraničí, odtud StB bojovala proti zahraničním zpravodajským službám, kontrolovala cizince, turisty, obchodníky, novináře, zastupitelské úřady atd. Koncem osmdesátých let řídila StB ze stejného místa boj proti občanským hnutím včetně Charty 77, v listopadu a prosinci 1989 tu masově likvidovala nejdůležitější kompromitující písemné materiály. A ještě deset let před pádem režimu se tu dokonce počítalo se šesti kulometnými hnízdy zaměřenými na všechny čtyři strany.

Jednou ze zajímavých příloh publikace jsou adresy desítek tzv. propůjčených a konspiračních bytů, které původní nájemník či majitel – prověřený, spolehlivý a režimu oddaný – poskytoval bezpečnosti k tajným schůzkám s jejími spolupracovníky.

Vydalo nakladatelství Academia