Na paměť „apoštolů Slovanů“

Oslavy letošního 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, jejichž hlavní část se uskuteční začátkem července na Velehradě, zahájila už v březnu bohoslužba v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Sloužil ji plzeňský biskup František Radkovský za přítomnosti zástupců Ekumenické rady církví, včetně pravoslavného metropolity vladyky Kryštofa, jenž katedrále věnoval ikonu svatých věrozvěstů. Ke stovkám věřících promluvil na této slavnostní bohoslužbě také ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Soluňští bratři, učenci a mniši – starší Metoděj a mladší Konstantin, který později přijal řeholní jméno Cyril – přišli na Moravu na jaře roku 863. Vyslal je byzantský císař Michael III. na žádost  velkomoravského knížete Rostislava o poskytnutí misionářů – učitelů víry ve slovanském jazyce, který by byl při bohoslužbě rovnocenný dosud užívané latině, řečtině a hebrejštině, a hlavně srozumitelný pro většinu věřících. Své poslání naplnili oba „apoštolové Slovanů“ v oblasti náboženství i vzdělanosti – vytvořili ke svému účelu nový církevní slovanský jazyk nazvaný později staroslovenštinou a nové písmo hlaholici.

V Čechách Cyril a Metoděj přímo nepůsobili, slovanský jazyk a slovanské bohoslužby sem přenesli jejich žáci. Sám Metoděj však pokřtil kolem roku 874 českého knížete Bořivoje. Císař Karel IV. a pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic pak ve 14. století prohlásili soluňské bratry za patrony zemí Koruny české.

Dílo Cyrila a Metoděje připomněla nová publikace Hany Gerzanicové a Miroslava Krista nazvaná staroslovanskými jmény obou věrozvěstů „Crha a Strachota krajem jdou“. Historická fakta a ilustrace tu doplňuje tematicky blízká poezie.

Vydalo plzeňské nakladatelství ArtKrist.

-jn-