Jestřáb kronikářem

Petr Kotyk, Dorota Lábusová

Jaroslav Foglar – Jestřáb kronikářem

Jaroslava Foglara, skautskou přezdívkou Jestřába (6. 7. 1907 až 23. 1. 1999), zná už čtvrtá čtenářská generace jako autora téměř dvacítky knih pro mládež a více než tří set dílů kresleného seriálu s pěticí chlapců z klubu Rychlých šípů, jak vycházely před válkou v Mladém hlasateli a po osvobození v týdeníku Vpřed. Řadu epizod, situací, motivů, osobních a povahových rysů některých postav přenesl autor do svých knížek i onoho legendárního komiksu z prostředí, jež dokonale znal, totiž ze skautského oddílu, pražské Dvojky. Tento nejstarší z českých skautských oddílů (založený v roce 1913) vedl Jestřáb dlouhých šedesát let. Poznal tak stovky chlapců rozmanitých vlastností, dovedností a schopností, učňů i studentů, sportovně zdatných, či naopak obratných asi jako malé slůně, ke všem přistupoval stejně, všichni měli rovné šance.

Kromě toho, že se staral o přitažlivý program oddílu i družin, Jestřáb vedl oddílovou kroniku – na táboře třeba, když už všichni kolem spali, on ještě svým úhledným písmem zapisoval při světle petrolejky, co se toho dne událo. Právě tato kronikářská činnost, soustavná a vytrvalá, představuje důležitou, ale širší čtenářské obci jen málo známou část literární tvorby autora takových bestsellerů jako Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Záhada hlavolamu apod.

Přes sedmdesát svazků kronik Dvojky (nejstarší pocházejí z poloviny dvacátých let, ty poslední z konce let osmdesátých 20. století a všechny je spolu s dalšími písemnostmi převzal do své péče ještě za spisovatelova života a s jeho souhlasem Památník národního písemnictví) dokumentuje víc než jen život jednoho skautského oddílu, byť v lecčem mimořádného. Odrážejí se tu i osudy a dějinné proměny celé společnosti, do jejíhož vývoje tvrdě zasáhly nástupy totalit: nacistické v březnu 1939, komunistické po únoru 1948 a znovu po roce 1968. Český skauting tak zažil trojí zákaz činnosti. Dvojka, jak je patrné ze stránek jejích kronik, však ve své činnosti – včetně letních táborů, třebaže ty se nekonaly pod stany – neustala ani v existenčním ohrožení, které se ostatně týkalo i samotného Jestřába. Ve ztížených podmínkách volil jeho oddíl kamuflované členství, například za války v Klubu českých turistů, od padesátých let mezi mladými turisty některého podniku, případně pod hlavičkou Pionýrské organizace SSM.

Reprezentativní publikace o Foglarově kronikářské tvorbě, dílo dvou pracovníků Památníku písemnictví, vyšla na sklonku roku 2012. Nabízí letmé nahlédnutí do podstatné části historie Dvojky, každému kalendářnímu roku je zde věnována alespoň jedna strana. Vždy to je pestrá skládačka autentických zápisů a fotografií, k tomu porůznu kresby, výstřižky, tabulky s výsledky bodování, znamení a výzvy (z tábora v roce 1948: Lidičky, pište domů a všem příbuzným o lístky na chleba!) i celé stránky oddílového časopisu – psaného opět Jestřábem – Čigoligo. Kronikář neopomenul ani projevy jazykové tvořivosti členstva, všelijaké průpovídky, hlásky, výkřiky: Námořník má na tričko, Zachránil jsem krávu, Teď si rastnem, Klidně, avšak velice opatrně, Říkám ti to kamarádsky, Mírně se obnosil, Je jich tam moc a jsou barevný atd.

Vybrané části dvojkařských kronik doplnili editoři z různých zdrojů množstvím dalších informací, týkajících se jak Jestřába, tak politických poměrů a mocenských zásahů deformujících jejich normální vývoj. Například:

1. 4.         4. 11. 1940 – Gestapo odvedlo J. Foglara z Melantrichu do klubovny ve smíchovské vodárenské věži, klubovnu s vybavením i oddílovými kronikami zapečetilo; s pomocí několika starších Dvojkařů se J. F. Později do klubovny vloupal a vzácné kroniky zachránil.

Červen 1944 – Začalo zatýkání skautských vedoucích, kteří pokračovali v práci s mládeží. Tábor Dvojky ve Sluneční zátoce (v domečcích vinohradského Sokola) se uskutečnil navzdory zákazům kolaborantů z Kuratoria. Těsně před koncem byl zrušen německou policií.

12. 12. 1948 – Akční výbor Junácké rady kraje Praha, řízený ústředními orgány komunistického Svazu mládeže, vyloučil Jestřábův 2. oddíl z Junáka. Důvody: „politická nespolehlivost“ a „reakční smýšlení vedení oddílu“. Dvojka přišla o klubovnu, většinu hmotného majetku, táborové vybavení a pokladní hotovost. Na rozdíl od jednorázového rozpuštění Junáka nacisty postupovali komunisté selektivně, po oddílech.

1. 6. 1953 – Státní bezpečnost vyslýchala mladší členy oddílu ve věci ilegální skautské činnosti v oddílu a možného Foglarova podílu na ní.

Prosinec 1970 – Při vánoční nadílce smluvili Dvojkaři starších generací výroční srazy členů prošlých oddílem na každého 13. ledna. Dodržuje se od roku 1971 doposud, StB tyto srazy monitorovala.

1971 – V rámci čistek tzv. Husákovské normalizace jsou knihy J. Foglara opět zakázány, vyřazeny z veřejných knihoven, nesmějí se půjčovat, antikvariáty je nesmějí vykupovat a prodávat novým zájemcům.

6. 7. 1977 – K Jestřábovým sedmdesátinám přispělo 73 Dvojkařů do sborníku nazvaného Pamětní kniha.

Červen 1982 – Literární kritik Jan Lopatka, disident, publikoval v samizdatu snad první seriózní poválečnou studii o Foglarově tvorbě pro mládež. Uvádí, že J. F. Vytvořil pro dospívající novelu s tajemstvím, základní didaktický model moralistní dobrodružné prózy a vystavěl svět dospívajících jako autonomní, existenciálně pojatou analogii světa dospělých.

1985 – J. Foglar nebyl z ideologických důvodů zařazen do slovníkové příručky Čeští spisovatelé pro děti a mládež (Albatros).

1987 – Nakladatelství Olympia vydalo k 80. narozeninám J. Foglara kultovní knihu Hoši od Bobří řeky, 100 tisíc výtisků bylo okamžitě vyprodáno.

Červenec 1987 – Jestřáb předal vedení 2. oddílu Milanu Žaloudkovi.

1992 – Nadace Pangea, ustavená na paměť J. A. Komenského, udělila J. Foglarovi cenu „Za úsilí o nápravu věcí lidských“.

1. 1997 – U příležitosti Jestřábových 90. narozenin a za jeho účasti byl odhalen ve Sluneční zátoce památník táborů Dvojky.

Knihu vydalo nakladatelství Gutenberg ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, 239 stran velkého formátu.