Když číhá v lahvích smrt

V České republice kolují už několik měsíců lahve s tvrdým alkoholem, v nichž místo opojení číhá smrt, v „lepším“ případě slepota a celoživotní následky. Nebezpečí se jmenuje metylalkohol, a přestože na jeho dopadení pracují obrovské pátrací týmy, podařilo se mu zabít už několik desítek lidí. Při jeho hledání věru není možné otevřít každičkou lahev ve skladech obchodů, natož v domácnostech, kde nebezpečné lahve mohou čekat ve spížích řadu let. A jen málokdo z nás by asi byl ochoten připustit, že zrovna ta jeho drahocenná flaštička by se měla vyhodit.
Alkohol je démon sám o sobě – provází nás po věky a jen tam, kde zůstává poslušným, přináší radost a potěšení. Jenže poslušným je nerad - a daří se mu to - jeho přítomnost vždy provází také smrt, rozvrat osobností, ničení rodin… Oslepnutí po „domácích“ alkoholech je všeobecně známé riziko a námět mnoha cynických vtipů, vždyť při každém pálení alkoholu vzniká určité množství metanolu. I proto byl koupený alkohol všeobecně považován za bezpečnější, kolkovaný pak za bezpečný. Jenže se objevila lidská chamtivost vydatně sycená všeobecnou potřebou zisku za každou cenu na všech úrovních (výroba, distribuce, prodej, kontrola). Český podzim zahalila metanolová kauza s neradostnou statistikou tří desítek mrtvých, mnoha osleplých a nevyčísleným množstvím lidí postižených souběžně – příbuzných, spolupracovníků, firem. A čísla podle obav dále narostla na přelomu roku.
Metanol tvoří přirozenou složku destilátů
Nízké koncentrace přirozeného metanolu obsahují všechny lihoviny – od stopového množství ve výrobcích z jemného či velejemného lihu až k vyšším obsahům v ovocných destilátech. Metanol totiž vzniká v kvašeném ovoci hydrolýzou pektinů, ale částečně také při rozkladu dalších přirozených složek ovoce, zejména anthokyanových barviv a podobných látek. Aby se snížil obsah metanolu v destilátu, provádí se tzv. úkap, nebo-li oddělení většího objemu první části destilátu. Vyšší přirozený obsah metanolu mají vypálené slívy, mirabelky, švestky, jablka, hrušky, maliny, ostružiny, meruňky a broskve (podle evropského nařízení smí být okolo 12 g na litr čistého lihu). Pro hrušky odrůdy “Williams“, červený i černý rybíz, jeřabiny, kdoule, bezinky a jalovcové bobule povoluje norma do 13,5 g metanolu na litr čistého lihu. Ovšem lidé pálí kdejaké další ovoce – u něj nesmí množství metanolu přesáhnout 1 g na litr čistého lihu a do poměrně vysokých limitů se vejde i ne úplně správně vyrobený destilát s podílem „úkapu“. A s hranicí nebezpečnosti je to podobné jako s houbami – je individuální. Protože destiláty obsahují hlavně etanol, který je metabolizován přednostně, nemohou zavinit úmrtí nebo významné poškození zdraví lihoviny vyrobené kvasnou cestou. Ponechme ovšem stranou negativní vliv nadměrného požívání alkoholu (etanolu). Dobrá zpráva tedy je, že destiláty kvalifikovaně vyrobené nebo destilované v pěstitelských pálenicích jsou bezpečné. Jenže v honbě za ziskem se stalo, že byl buď do lihoviny přidáván metanol anebo se dokonce při výrobě lihovin použil jenom metanol namísto kvasného lihu.
Maryša by mohla nabídnout Vávrovi panáka
Kvasné, potravinářské druhy lihu se připravují kvašením surovin obsahujících cukry nebo škrob (cukrová řepa a třtina, brambory nebo obilí). Nízké koncentrace metanolu najdeme sice i v nich, ale další destilací nebo použitím aktivního uhlí se snižují (rafinované lihy jemný a velejemný obsahují metanol jen stopově). Na rozdíl od už zmíněných destilátů se lihoviny jako vodka, rum, zelená a podobně vyrábějí z kvasného lihu ředěním vodou na přijatelný obsah lihu. A právě při ilegální výrobě pro černý trh se s největší pravděpodobností rodí metanolový démon - kvasný líh (etanol) tam totiž nahrazuje levnější jedovatý metanol, aniž by výrobci řešili, že mohou někoho zabít. Metanol je čistá chemikálie a vyrábí se k nepotravinářským účelům – jako surovina pro výrobu bionafty, pro chemický průmysl, rozpouštědlo atd. Je jedovatý, „voní“ po alkoholu a z výroby se distribuuje v cisternách, barelech a jiných nádobách podobně jako etanol. Proto policie zvažovala i nechtěnou záměnu, než prokázala, že za metanolovou aférou stojí dobře organizované úmyslné dodávky špatného lihu (metanolu) pro černou výrobu.
Nebezpečí číhá v lahvích
Mezi lidmi, a to nejen na Moravě, kde bylo nejvíce obětí, číhá metanolové nebezpečí i dál. Jak je najít? Přes všechna opatření a dokonce i částečnou podzimní prohibici máme další případy otrav. Tisíce lahví prostě nelze pozotvírat… Veřejnost si mohla alespoň trochu oddychnout, protože tam, kde má lihovina nebo destilát dostatečně zřejmý „rodokmen“ není nutno jej analyzovat. Ale menší množství lihovin nejasného původu je lepší – s jakkoli krvácejícím srdcem – vylít! Průběžné zprávy o obětech změnily spotřebu - pochopitelně se začalo pít více piva a vína. Jenže co s lákadly, která na nás jukají doma třeba ze spíží?
Poznat jedovatý metanol i přes zavřenou lahev – sen, který se stal skutečností, dokázali uskutečnit na Vysoké škole technologické v Praze. Hned na začátku kauzy s pančovaným alkoholem začali chemici v laboratoři molekulové spektroskopie rozvíjet tzv. Ramanovu spektroskopii, která funguje na principu analýzy odrazu ozářeného vzorku. Lidé si tehdy mohli donést na VŠCHT k otestování domácí alkohol, jenže nápor zájemců byl příliš velký, a tak přišla na řadu rychlejší metoda, kdy se vzorek ozáří laserem, ozáření se částečně ve vzorku odrazí zpátky a odražený svazek pak umožní zjistit chemické složení vzorku. Metodou plynové chromatografie (GC-MS) se může testovat líhu, lihoviny, destiláty a ostatní výrobky obsahující líh. Pochopitelně musí být ve shodě s úřední metodou používanou pro rozbor lihovin podle evropského Nařízení č. 2870/2000/ES. Mimo obsah metanolu se tak dají zjišťovat i další znaky kvality a nezávadnosti lihu a lihovin - třeba obsah přiboudlin a dalších těkavých látek jako jsou aldehydy a estery. Dobrá zpráva je, že testy odhalí rovněž zbytky denaturačních činidel (zejména isopropylalkoholu apod.) – jejich přítomnost totiž ukazuje na použití suroviny z nelegálních zdrojů!
Ačkoli policie odhalila tisíce litrů jedovatého metanolu určeného k pančování alkoholu a postupně rozkryla síť výrobců i distributorů, nic to nezměnilo na skutečnosti, že metanolová smrt číhá i dál. Dejte radši neznámou lahev lákavého moku prověřit, vždyť díky našim chemikům ji nemusíte ani otevírat.
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad