Městská divadla Pražská uvedla v listopadu na svých scénách hned dvě premiéry.

KANCL (THE OFFICE)

Za nápadem uvést v pražském Divadle Rokoko adaptaci britského kultovního seriálu stál režisér Petr Svojtka.

The Office: originální a vtipný pohled do zákulisí jedné obyčejné kanceláře. Komedie, která pobaví břitkým britským humorem. Zároveň se však dotýká velmi aktuálního tématu, jakým je ztráta zaměstnání a frustrace z nesplněných snů. Proto byl seriál prodán do osmdesáti zemí, získal mnohá ocenění a dočkal se nové americké verze. Po světě má řadu fanklubů.

Kancl: P. Svojtka uvádí, že se k nápadu seriál zrežírovat dostal tak, že si jednou doma omylem pustil televizi. Uviděl útvar, z nějž nebylo patrné, jde-li o dokument či hranou věc. Začaly se v něm mísit pocity nadšení i studu, nesnesitelnosti i zábavnosti. Napadlo ho, že by to mohlo být dobré na jevišti. S kolegou se tedy rozhodl, že se skutečně pokusí ten útvar jevištně zpracovat. Jejich záměrem byli také překvapeni sami angličtí tvůrci seriálu a i když to nebylo jednoduché, nakonec českým kolegům udělili práva k realizaci představení. Režisér P. Svojtka a dramaturg J. Janků sestavili základní osu z prvního až šestého dílu a proložili ji vybranými sekvencemi z dílů.

Na českém jevišti balancuje hra mezi humorem a trapností. Je zajímavé, jak se za veškerou zábavností překvapivě vynořují existenciální problémy. I hlavní téma, které je velice aktuální pro většinu pracující populace: lidé chodí do práce / mají šéfa, o němž se třeba myslí, že je ..., ale jsou nuceni s ním vycházet / jsou obklopeni lidmi, s nimiž si mnohdy nemají co říci a možná je i nesnášejí, a přitom s nimi tráví většinu času, protože nemají odvahu to změnit / jejich práce je životní nutností, a ať je s ní člověk jakkoliv nespokojen, většinou se bojí udělat krok do neznáma a najít si "něco lepšího" / nic lepšího totiž nemá, a tak nic neudělá.

Čím více se herci V. Fridrich, J. Hána, Z. Kalina, H. Hornáčková, V. Janků, S. Lehký, R. Hájek, R. Kalvoda, L. Zbranková, J. Vlach (scéna O. Nekvasil, kostýmy: Z. Ježková, hudba: V. Nejedlý) do děje noří, tím více jako by je samý děj vtahoval. A mnohý z diváků si uvědomuje, že právě on je součástí takového kanclu a má tedy velmi podobné, ne-li totožné zkušenosti. Představení herce i diváky nejen pobaví, ale také jim "nastaví zrcadlo". Především však může vést leckoho z nás k vlastní sebereflexi.

RVÁČ

Knižní předlohu I. S. Turgeněva režijně nastudoval pro Divadlo ABC Ondřej Zajíc. Na českém jevišti není adaptací první: v šedesátých letech minulého století ji připravil režisér Antonín Máša pro tehdejší Karlínské divadlo.

Ne bez důvodu - osudy Turgeněva a Máši byly podobné: pro svou neúhybnou úctu k pravdě a zásadní postoje byli oba perzekvováni a pronásledování režimy své doby. Máša Rváče připravil ještě jako původní tv inscenaci, která však v totalitním režimu zůstala nerealizována. Zajímavé je, že roku 1979 byl Rváč uveden v Divadle E. F. Buriana a že tehdy se v hlavních rolích objevily dnešní hvězdy Městských divadel Pražských: Jan Vlasák (Lučkov) a Jitka Smutná (Máša). Dva hlavní protagonisté - rváč Lučkov a idealista Kister žijí ve stejném světě a oba si uvědomují jeho bídu a nedostatečnost. Jejich postoje se však diametrálně liší. Pro Lučkova je realita neměnná a vede proti ní osamělou sebezničující vzpouru. Idealista Kister věří v možnost nápravy, a to ne skrze určitou ideu, ale vlastním příkladem. Oba muži jsou ochotni zajít ve svém přesvědčení až do krajnosti. Mezi nimi stojí dívka, o jejíž přízeň každý bojuje svými prostředky. Jde tu o přátelství dvou nesourodých duší, jde tu o lásku. Především tu však jde o život.

Současná dramaturgie V. Mášové, se scénou A. Pitry, kostýmy L. Raškové a s hudbou M. Potočka je velmi dramatická vyzdvižením střetu dvou životních postojů v konfliktu se světem dvou kontrastních světonázorů. Mezi ústřední trojicí: rváč (T. Novotný), idealista (M. Pisařík) a dívka (V. Kubařová) je patrná souhra, velké zaujetí a hluboké napojení, jako by převtělení každého do své postavy. Proto jsou jejich výkony přesvědčivé. I ostatních herců, s nimi spojených: H. Bora, S. Jachnické, E. Pacolákové, J. Klema J. Schwarze, (alt.) R. Schwaba / Z. Frice, J. Szymika, (alt.) P.Juřici / L. Jurka, J. Maška.

Ani jedno z představení si nenechte ujít.

Olga Szymanská

dle tiskových materiálů