Gratias Agit pro Vladislava Bláhu

Pan Vladislav Bláha, jeden z laureátů ceny Gratis Agit, inicioval založení České besedy a Svazu národnostních menšin v Bosně a Hercegovině.

Čtenářům časopisu „Naše snahy“ české a slovenské národnostní menšiny žijící v Rumunsku, poskytl následující rozhovor:

Snaží se váš stát respektovat a chránit národnostní menšiny?

- Myslím, že to chce svůj čas, společnost i lidé, musí k tak citlivým tématům dozrát.

Přesto se domnívám, že je to v pořádku, když v tak mnoho národnostním státě, jako je ten náš, dominuje kultura a zvyky většinového národa.

Práva národnostních menšin by se však měla respektovat.

Ve vaší zemi žije hodně národnostních i náboženských menšin.

- Jak různorodá Bosna a Hercegovina je, uvádí Encyklopedie. Žije v ní :

48% Bosenců

37% Srbů

14% Chorvatů

Z toho

40% tvoří muslimové

31% pravoslavní

15 % římsko- katolíci

14% Židé a protestanti

Z přehledu vyplývá, že žijete ve velmi různorodém prostředí.

- Ano, v tom je naše země neobvyklá, žije v ní hodně národnostních i náboženských menšin.

Neobvyklá je ale i naše Ústava.

Do kolonky „národnost“ nadále píšeme slovo „ostatní“. Příslušníci národnostních menšin usilují o to, aby název „ostatní“ byl konkrétní a uváděl názvy všech národnostních menšin, které v Bosně a Hercegovině žijí.

Mezi jinými národnostními menšinami u Vás žije i česká Jste původem Čech. Vzpomínáte na vaše předky?

- Ano, moji prarodiče se tady usadili před sto třiceti třemi lety. Oni i moji rodiče byli známí svou pracovitostí, zásadami a ochotou pomáhat. Tím si získali velký respekt. Byl jsem vychován a veden k tomu, abych respektoval druhé a pomáhal slabším. Svým předkům jsem vděčen za to, že přišli do tak krásné země, ve které žilo dvacet různých národů a nikdy nikdo nikomu nepřekážel. Všechno změnila válka. Po ní tady nezůstal kámen na kameni. Změnilo se myšlení i chování lidí. Začali být velkými nacionalisty.¨A to byl důvod, proč jsem před patnácti lety začal usilovat o to, aby se národnostní menšiny žijící v Banja Luce, začaly sdružovat do spolků, sdružení či besed. Šesti národnostním menšinám jsem pomohl založit sdružení. Společně jsme hledali možnosti, jak získat práva, která nám patří. Politická situace byla v té době těmto snahám velice nakloněna, politici i média s námi sympatizovali, pomáhali nám a tak se nám podařilo svá práva uzákonit. Získali jsme tak možnost scházet se ve svých Sdruženích, udržovat svou kulturu a jazyk. S jinými národnostně menšinovými spolky pořádáme společné kulturní akce, na kterých se vzájemně poznáváme.

Své české kořeny prezentujete tím, že se věnujete práci v České besedě Jak byste Vaší Českou besedu charakterizoval? Kterým aktivitám se vaší členové věnují...

- Česká beseda má tři sta dva členy. Scházíme se, zpíváme české písničky, učíme se český jazyk, promítáme české filmy, organizujeme besedy o Češích, kteří se v této zemi proslavili, společně vzpomínáme a povídáme si o tom, jak se v našich rodinách dodržovaly české zvyky, jak a co naše babičky vařily. Naše aktivity probíhají ve třech fázích. Snažíme se získat další členy Pomocí kulturních akcí (výstav, koncertů, výuky českého jazyka, promítání českých filmů, besed o významných Češích, kteří zde působili, vlastního časopisu) usilujeme o to, abychom získali zájem ostatních spoluobčanů a tím i další návštěvníky, případně i členy. Spolupracujeme s jinými národnostně menšinovými spolky

Jak vnímáte udělené ocenění?

- Mám z něj velikou radost a příjemný pocit. Vnímám ho jako uznání mého úsilí o uchování nejen české kultury, ale i o mojí snahu, aby se práva národnostních menšin v Bosně a Hercegovině respektovala.

Děkuji vám za vaše názory, postřehy a pro mnohé z nás i cennou životní zkušenost, že společně žít s lidmi jiných kultur, znamená, poznávat odlišné a tím odlišnému porozumět.

Pro Naše snahy Helena Kresová