Václav Klaus odcházející a plánující

Náš prezident se mění před očima – a to doslova. Co si ho pamatuji, nosil profesorské brejličky a teď, po operaci, vypadá bez nich jako kdyby se zapomněl doobléci. Má poslední rok a spoustu plánů. Zaprvé: zajistit si program na další léta. Takže po vzoru jiných prezidentů (a Václava Havla) založil obecně prospěšnou společnost. Ne knihovnu, tu má každý prezident, ale Institut Václava Klause. Má provádět „studijní a výzkumné aktivity a propagaci díla a myšlenek Václava Klause a také shromažďování literatury související s jeho veřejným působením“.

MF Dnes má toto téma tak dokonale zmapované, že využiji její informace z 5. března tr. Takže: zakladatelem Institutu je jeho rodina (synové Václav a Jan) a dlouholetý poradce z Hradu Jiří Weigl – ten bude ředitelem Institutu. Přijdou tam i další současný poradce Ladislav Jakl, velvyslanec v Rakousku Jan Koukal (předtím byl pražským primátorem), europoslanec za ODS Ivo Strejček a advokát Jan Kříž. Trvalé sídlo by měl mít Institut na Hradčanech, finance přislíbil miliardář a nejbohatší Čech Petr Kellner.

Jaký bude poslední Klausův rok? Bude jezdit a loučit se... Jeho tvrdohlavost se podle lidí jemu blízkých mírní (údajně má na tom zásluhu věk, několik návštěv Vatikánu a rozmluvy s papežem i kardinál Dominik Duka). Sociolog Petr Hampl soudí, že i náš prezident zjistil, že „trh bez morálky nemůže dobře fungovat a Klausovo sblížení s konzervativními katolíky tedy přesně zapadá do liberální tradice. Možná se též projevil jako začínající důchodce. ,,Jen aby to vydrželo a nedivili bychom se výbuchům posledních záchvěvů moci – pocitu, který je prezidentovi tak libý! Bude mít dost příležitostí.

Jiří Weigl vypočítává, co se bude dít poslední rok funkčního období: účast na zasedání EU, NATO, OSN, visegrádské čtyřky, státní návštěvy v zahraničí a rozlúčkové cesty. Prioritou dalších aktivit Václava Klause má být boj proti evropskému superstátu namísto spolupráce jednotlivých zemí, proti všem formám omezování lidské a občanské svobody – ty se (údajně) skrývají v módních ideologiích a politických proudech dneška.

Petr Pithart, místopředseda senátu za KDU-ČSL se nejvíc bojí jeho aktivit v zahraniční politice, kde může způsobit nejvíc škod. Jedinou obranou proti tomu je – nepozvat ho! Kněz Tomáš Halík tvrdí, že jediný smutek nad jeho odchodem pocítí v Kremlu, v Čechách že bude líp a Evropa si oddychne. Naopak bývalý ředitel NG a velký obdivovatel V. Klause Milan Knížák se nechal slyšet, že doufá, že „vydrží útoky hlupáků, které se stále stupňují“. Politik Jiří Payne si myslí, že až jako bývalý prezident se nebude krotit ve výhradách vůči EU.

Rozhodně se s Václavem Klausem nebudeme nudit – vždycky najde, čím být zajímavý. Teď jde jen o to, aby se nechtěl dostávat do sdělovacích prostředků za každou cenu a udržel svůj pocit vševědoucnosti za uzdě.

Venda Šebrlová (a MF Dnes)