Věda pro březen – nejcennější, co máme, je mozek

Máme-li se v březnu zabývat tématem vědy, dostáváme ideální příležitost uchopit tradici – první jarní měsíc totiž na starém kontinentu patří Evropskému týdnu mozku, kterého se Česká republika účastní již po čtrnácté.

K čemu je vlastně taková akce dobrá? K tomu, že vám odborníci na nejdůležitější lidský orgán prozradí ty nejnovější poznatky. U zrodu myšlenky, aby se Evropský týden mozku rozšířil i do České republiky, stála žena - profesorka Eva Syková. Naše špičková neurovědkyně a současně ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR mi prozradila, proč bylo důležité, aby se Týden mozku konal i u nás:

„Původně tato přednášková a publikační akce vznikla v USA, aby přijatelnou formou informovala veřejnost o složitých jevech, které probíhají v mozku a o tom jaké jsou mechanismy různých onemocnění mozku, která dnes neumíme léčit. Akce se brzy rozšířila po Evropě a ve všech zemích se koná formou přednášek vždy ve druhém březnovém týdnu. Odborníci informují o nových metodách léčby takových onemocnění, jako jsou např. vývojové vady, poranění mozku a míchy, mrtvice, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby, amyotrofické laterální sklerózy, mozkové nádory, demence a psychiatrická onemocnění. Současně se pořizují také překlady materiálů z angličtiny do češtiny.“

Asi je vhodné i připomenout, že do uvedeného výčtu možno započítat také různé závislosti, což je pro laiky velmi zajímavé téma. Žijeme ve velmi překotné době v některých oblastech poznání, proto se paní profesorky Sykové ptám: Kam se za uplynulých 14 let posunul výzkum mozku a neurověd? „Posun je úžasný, dnes víme o mozku mnohem více hlavně díky moderním metodám, zvláště mikroskopickým využívajícím konfokálního mikroskopu, nebo elektrofyziologickým, které nám umožňují studovat např. miniaturní kanály, receptory a spoje mezi buňkami. Dále jsou to zobrazovací metody pro studium onemocnění u zvířat i u člověka- např. magnetická rezonance. Pokrok přinesly také lepší zvířecí modely lidských onemocnění, které vznikly genetickou modifikací. Podařilo se vypěstovat i nervové kmenové buňky pro náhradu chybějících buněk v budoucnosti a máme také nové léky, které můžeme na zvířecích modelech nebo i na lidských kmenových buňkách lépe testovat.“

Šíře zkoumání této houbovité hmoty vážící necelých jeden a půl kilogramu, nových metod i možností je opravdu fascinující a pro laiky jen málo uchopitelná. Prof. Eva Syková přirovnává výzkum mozku ke zkoumání vesmíru. „Přes všechny poznatky toho o našem nejdůležitějším orgánu mnoho nevíme a připadá mi, že je výzkum nekonečný. Budoucnost leží v poznání mechanizmů onemocnění mozku a míchy a v nalezení účinné léčby. Dožíváme se totiž stále vyššího věku a proto je také léčba těchto nemocí stále naléhavější, protože i v tom vyšším věku chceme žít kvalitní život. Mozek je to nejdražší, co máme, je to naše já.“

Přednášky našich nejvýznamnějších odborníků v oboru neurověd, jako jsou právě Eva Syková, Alena Sumová, Cyril Höschl, Eduard Zvěřina, Josef Syka, Jiří Raboch a další, můžete v rámci Evropského týdne mozku navštívit ve dnech 12.–16. března 2012 v budově Akademie věd ČR na pražské Národní třídě 3, nebo zavítat na webové stránky press.avcr.cz/Evropsky_tyden_mozku/, kde najdete program i další informace.