Tvořivé snění Jiřího Trnky

Martina Fialková 2 2012 Kultura česky
Foto Václav Chochola /© Archiv B&M Chochola  Jiří Trnka s Théseem, 1957

Výstava v galerii Millenium, Tržiště 5, P1, trvá jen do 11. března – proto je dobré si pospíšit.

Víly a skřítci světově uznávaného výtvarníka Jiřího Trnky přitančili do galerie Millenium na Tržišti. V doprovodu Oberona a dalších postav ze Shakespearova Snu noci svatojánské, který se snad právě v Trnkových rukách zhmotnil nejvýstižněji, jak jen lze vystihnout Sen. Nevelkou galerií se hemží postavičky z českých pohádek, ale taky z Haškova Švejka nebo Starých pověstí českých. Z několika malých vitrínek se smějí loutkoví šášulové a za sklem tu sní další loutkové víly. Z pastelů či kreseb nevinnými pohledy shlížejí hrající si děti, i zvířátka. A všichni vzdávají hold svému tvůrci, gratulují k jeho nedávným 100. narozeninám, které tu s nimi oslavuje. Narodil se totiž 24. února 1912. A toho hřmotného muže, prý málomluvného, tu vidíme na mistrovských fotografiích Václava Chocholy společně se svými loutkami. Vypadá jako nějaký kovář či sedlák ze svého vlastního filmu – s vykasanými rukávy a silnými pažemi, má velké dlaně. Duši má ale jemnou. A stejnou jako má on sám, vdechuje svým bájným postavičkám s dětskými nosy jako knoflíčky, s dívčími pršáčky nebo zas bambulemi venkovských strýců.

Takhle se člověk rozněžní, když vstoupí do galerie Millenium, která umělci vzdává poctu výstavou ze soukromých sbírek několika rodin, s Jiřím Trnkou přátelsky a umělecky spřízněných. Je třeba jmenovat především rodinu Václava Trojana, Trnkova souputníka, hudebního skladatele, který svými nezapomenutelnými melodiemi doprovodil několik dnes již legendárích animovaných filmů (Špalíček, Císařův slavík, Bajaja, Sen noci svatojánské ...).a jemuž je osobním přípisem věnován i obraz Oberona u vchodu.

Jiří Trnka se narodil v Plzni do rodiny klempířského mistra a švadleny. Studoval zde na reálce a nedostudoval, vyučil se u obchodníka s uměleckými předměty. Už zde začal spolupracovat s loutkovým divadlem a získal základy pro svoji výtvarnou činnost. Později v Praze vystudoval na UMPRUM grafiku a účastnil se domácích i zahraničních výstav. Navrhoval i hračky pro firmu Pospíšil, pozdější HAMIRO. Jako scénograf, autor loutek, příležitostný režisér a autor textů nadále spolupracoval se Skupovým divadlem v Plzni, později si založil v Praze vlastní Dřevěné divadlo, které však vydrželo jen rok. Věnoval se čím dál více ilustraci, zejména dětské literatury (pohádky K. J. Erbena, J. Š. Kubína, H. CH. Andersena a mnoha dalších...) ale i dětských veršů (F. Hrubín, J. Seifert). S něžným dojetím vzpomínáme na úžasné postavičky z Karafiátových Broučků. Trnkova pohádková próza Zahrada je magickou lekcí fantazie pro děti i dospělé.

Trnka byl i autorem mnoha divadelních výprav, také v Národním divadle (s režisérem Frejkou).

Mezinárodně se ale proslavil především filmem – objevuje se dokonce srovnání s Chaplinem, jedině oni dva prý dokázali přenést skutečnou poeziii do filmu.

Trnka působil od r. 1945 jako umělecký šéf pražského studia kresleného filmu (pozdější Bratři v triku). Rok na to se v novém ateliéru začal věnovat animovanému loutkovému filmu. 1967 byl jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové a do své smrti zde vedl ateliér ilustrace a užité grafiky. Vystavoval doma i ve světě a podílel se i na projektech pro úspěšné československé pavilony na světových výstavách EXPO.

Trnkova tvorba vynikala osobitou poetickou imaginací i humorem, charakteristickou pohybovou stylizací, nápaditým propojením výtvarné a hudební složky filmu a přinesla svému tvůrci celosvětové uznání a řadu domácích i zahraničních prestižních ocenění. Paradoxem je, že jeho poslední animovaný film Ruka (1965), alegorie moci a útisku, skončil doma v trezoru, zatímco jej v roce 1984 Americká filmová akademie zařadila mezi pět nejlepších animovaných filmů všech dob. Jiří Trnka zemřel 30. 12. 1969.

Foto Václav Chochola /© Archiv B&M Chochola Jiří Trnka s Théseem, 1957

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012