Stalo se ... a stojí za pozornost
Letiště či divadlo? Teď srdce!
Česká vláda má rozhodnout o případném pojmenování ruzyňského letiště jménem Václava Havla v březnu. Zatím se tak počátkem ledna jmenuje škola v Poděbradech a ulice v Kadani. Manželka Dagmar i bratr Ivan Havel podepsali petici, kterou navrhuje režisér Fero Fenič, aby letiště mělo jméno našeho nejvýznamnějšího politika posledních dvou desetiletí. Ve světě se po bývalých prezidentech jmenují mnohá letiště – vždyť je to první místo, kde návštěvníci přijdou do styku s hostitelskou zemí!
Podle průzkumu veřejného mínění (LN) z poloviny ledna soudí 92% lidí, že státní pohřeb i zádušní mše byly v souladu s významem Václava Havla. Víc lidí si však přeje uctít jeho památku pojmenováním divadla, ulici nebo školu – měnit název letiště je podle nich příliš drahé. Přesto petici podepsalo osmdesát tisíc lidí!
Stejně dramaticky vypadají diskuse o pomníku. Mělo by to být ono slavné V, připomínající listopad 1989? Celá postava? Nebo srdce, které Václav Havel kreslil pod svoje jméno? Má stát na Hradě stejně jako socha T. G. Masaryka? To budou diskuze na léta!
Bez zbytečných řečí a hlubokomyslných úvah vyrostlo na piazettě Národního divadla v Praze dvoumetrové srdce z vosku svíček, které jsme zapalovali po smrti Václava Havla po celé zemi. Výtvarníci Lukáš Gavlovský a Roman Švejda zpracovali svíčky, naházené v rámci úklidu veřejných prostor do obrovských pytlů. Jen z Václavského náměstí jich bylo dvacet! Dobrovolníci z kovových mističek šroubováky a kladívky dolovali vosk, který se dával do formy.
Srdce je otevřené a můžete vstoupit dovnitř. Nevšední a významem mimořádná plastika bude stát u Národního divadla do 10. dubna, pak se pravděpodobně vydá do dalších měst.
Těšíme se do práce i domů - bojíme se nakupovat
Podle průzkumu MF Dnes (900 tázaných) se víc než loni lidé těší do práce (55,5%) - asi proto, že mít pravidelný příjem bude čím dál větší terno. Nejlépe je nám ovšem doma s rodinou, kde se můžeme věnovat také svým koníčkům (přes 90% tázaných). Rádi cestujeme a skoro polovina z nás se těší na nový vztah.
Ze všeho nejvíc se bojíme zdražování. Ať už zboží nebo služby stojí čím dál víc a přes 80% tázaných má proto strach ze snížení životní úrovně. To překvapivě odpověděli i lidé s rodinným měsíčním příjmem nad 40 tisíc - u nás patří k těm bohatým. Také víc lidí než loni se obává ztráty práce, zatímco domácí politické otřesy a osud eura nás děsí především v souvislosti s růstem sociálního napětí a růstu kriminality.
Přitom v našich domácnostech jsou doslova pohozené miliardy. Zapomenuté a už neplatné mince, dvacetikorunové a padesátikorunové bankovky i všechny bankovky z roku 1993 přitom ještě pořád můžeme měnit v bankách. Jsou to opravdu obrovské peníze – jen bohužel nejsou na jedné hromádce!
Prodám Karlův most zn.: Nabídněte
Naše hlavní město mělo v lednu na pár dní obstavený všechen majetek. Kvůli dluhu ve výši 163 000 korun! Tolik dluží Praha jednomu bytovému družstvu. Takže čistě teoreticky by exekutor mohl nabídnou ke koupi jednu z těchto památek: Staroměstské náměstí i se sochou Mistra Jana Husa a radnicí, Karlův most, Václavské náměstí, Obecní dům, Kampu, Výstaviště, sídlo magistrátu na Mariánském náměstí, Letnou i Stromovku, ZOO a Bílkovu vilu. Z výtěžku by zaplatil dluh a honorář za svou práci, tj. celkem 205 tisíc korun. Bůh ví, co by se dělo pak ... Ovšem, několik dní bylo v katastru nemovitostí evidováno vydání „usnesení o nařízení exekuce“!
Přitom zákon z roku 2009 definuje tzv. přiměřenost exekuce, takže kvůli pár korunám není možné obstavit velký majetek. A už vůbec ne památkové objekty! Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, řekl: „Z mého pohledu to byl od konkrétního exekutora čistý exhibicionismus!“ Exekutorský úřad na Praze 5 se však svého pracovníka Ondřeje Hanáka v podstatě zastal - odmítl totiž jeho čin komentovat.
Ve světě se kulturní památky takové důležitosti chrání i před exekutory. Zato my už jsme v roce 2008 měli uvalenou exekuci na Pražský hrad a katedrálu sv. Víta (dlužili jsme firmě, která tam provádí turisty 1 milion korun), Karlštejn a dalších 140 hradů a zámků zase ohrožoval spor o pronájmu zahrad Pražského hradu. Fakt, jsme světoví!
Meda Mládková nám koupila Kupkovy obrazy
Na Ruzyňské letiště přiletěl vládní speciál, kterým se vracel z USA náš ministr obrany Alexandr Vondra. To by nebylo zas tak moc zajímavé, kdyby s sebou nepřivezl Medu Mládkovou a kolekci děl našeho zakladatele abstraktního umění Františka Kupky.
Celkem 41 prací koupila Meda Mládková od kunsthistoričky Lilli Lonngren Andersové. Stálo ji to půl milionu dolarů. Nejcennější je obraz z doby před abstraktní tvorbou – Dívka tančící na zahradě. Ve sbírce jsou zastoupeny různé techniky: tři malby, práce na papíře, jeden olej, kvaše a pastely z doby po roce 1912. Teď se obrazů ujmou odborníci a Museum Kampa by (pravděpodobně) spolu s Národní galerií připravily velkou výstavu díla Františka Kupky.
Deset milionů korun! Pro někoho nepředstavitelná suma. Bylo to za ní superauto, které rozverný mladík z okruhu zlaté mládeže zruší během vteřiny při nelegálních závodech. Za deset milionů je v Praze pěkný byt v centru nebo krásný dům na venkově.
Meda Mládková těmito obrazy doplní sbírku, která má už dvě stovky děl. Budou zapsány do majetku Nadace Jana a Medy Mládkových. Při financování nákupu pomohl generální ředitel Vítkovic Jan Světlík, který patří k úzké skupině podnikatelů, kteří neinvestují peníze jen ve vlastní prospěch...
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad