Blahodárné snění Evy Jandejskové

Někdo se prosní celým životem, ale jeho plány se jeden po druhém rozplývají a hynou. Někdo jiný dojde jejich splnění příliš brzy, a pak složitě hledá, co dál. Eva Jandejsková si vysnila vlastní galerii ve vlastním domě a cílevědomě za snem šla krok po kroku. Stálo ji to obrovské množství energie, málem i zdraví. Od myšlenky k otevření galerie, kde vystavuje zatím pouze svoji tvorbu, ovšem velmi rozsáhlou, uplynulo pět let.

Důležité místo v přízemí zaujímá veliká keramická mozaika Karlův most. Eva Jandejsková říká: Mívala jsem pracovnu na jedné straně Karlova mostu a na druhé jsem bydlela. Když jsem se tak večer nebo i v noci vracívala přes most domů, mívala jsem vždy takové pocity, jako bych snad ani nešla, ale spíš se vznášela, proplouvala prostorem. A tu zvlášní magii, energii mostu, která je pro mne posvátná, jsem se pokusila vnést i do své mozaiky.

Dokázat vyobrazit Karův most nebo třeba Hradčany tak, aby to bylo umění a ne kýč, je velmi obtížné, ale jí se to mimořádně daří. Jeden z jejích nejkrásnějších obrazů nese poetický název Praha je zlatá lod´. Na něm se temná silueta města koupe v obrovitém úplňku, Pražský hrad jakoby začarovaný. Na jiných obrazech najdeme zase třeba vrátka či dveře ve starých zdech, průhledy jakoby do jiného, tajemného světa, kde svítí slunce nebo měsíc a člověk se může těšit na to, co za nimi uvidí. V její tvorbě můžete najít i esenci Itálie, vzorem byl výtvarnici možná i Jan Zrzavý. „A taky František Tichý nebo Ludmila Jiřincová, to jsou mí favoriti.“, dodává Eva Jandejsková. „Nekopíruji samozřejmě, ale mám ráda tu atmosféru, kterou vyvolává jejich tvorba.“

Původně se věnovala jen keramice. Vystavovala i v Paříži, Budapešti či Berlíně. Ale později se propracovala k malování. Jak vlastně? Ty výstavy v zahraničí se uskutečnily díky manželovi (hudební skladatel Oldřich Korte), vzpomíná Eva Jandejsková. A on to byl, kdo ji velmi podporoval i v začátcích malování. Došlo k tomu docela pozdě, vlastně až před nějakými dvaceti lety. „Impulsem k malování byla překvapivě i povodeň v roce 2002, která rozmočila ve sklepě tohoto smíchovského domu, kde je dnes galerie, všechny mé zásoby keramického materiálu“. A pak také - v 90. letech se začaly v centru Prahy likvidovat ateliéry a Eva Jandejsková musela opustit ten svůj, na rohu Stříbrné a Náprstkovy, v nádherném domě, který si koupila nějaká dáma z Hongkongu. Na Vinohradech, kam se Eva Jandejsková přestěhovala, už nemohla mít v bytě keramickou pec a proto začala malovat.

Douška 1: Oldřich František Korte, manžel Evy Jandejskové, spolupracoval s Alfrédem Radokem v Laterně Magice, s níž procestoval svět, mj. složil velmi oceňovanou hudbu k jejímu nejznámějšímu představení Kouzelný cirkus. Jeho symfonická i komorní tvorba je zachycena na mnoha nahrávkách našich i světových interpretů a často se objevuje na programech koncertů nejen v ČR, ale i ve světě (Sonáta pro klavír, Filosofické dialogy, Concerto grosso...)

Douška 2: Delší rozhovor s O. F. Kortem a podrobněji o umělecké cestě Evy Jandejskové jsme psali v ČD 3–4/2007 u příležitosti 80. narozenin skladatele a významné výstavy jeho ženy. Tehdy svůj sen o galerii teprve začínala snít. Dnes je skutečností.

Jsou umělci, kteří tvoří úžasné věci, dokážou svým dílem oslovit, ale jejich obrazy byste si nikdy do bytu nedali, protože třeba znervózňují, provokují. Dílo Evy Jandejskové působí pravým opakem, má v sobě úžasnou harmonii. Mám od ní svého Ochránce přístavu. Nadpozemsky krásná tvář shlíží na dvě bárky na moři. Kdykoli se na obraz podívám, vnímám pocit bezpečí a blahodárnou energii. Můj ochránce vzbuzuje naději a nese poselství.

Galerii Evy Jandejskové najdete v Lidické 22 na Smíchově, Praha 5.