Krteček s námi zůstal
Jeho tvůrce, malíř Zdeněk Miler, zemřel. Bylo mu 90 let a dlouho stonal. Zato jeho synek, malý černý krteček, se má k světu – znají ho všude a podíval se do i do vesmíru.
Zdeněk Miler studoval Vysokou školu umělecko průmyslovou, ale když Němci školu zavřeli, musel odejít do Zlína. Tam již existovaly Baťovy ateliéry kresleného filmu (které stály u zrodu všude uznávaných filmových ateliérů v čele s H. Týrlovou, K. Zemanem a Z. Liškou). Po válce šel pracovat do Trnkova studia Bratři v triku – jeho logo je také Milerovou prací a tam se stal mužem mnoha profesí: animátorem, režisérem, také scénáristou, výtvarníkem a ilustrátorem. A v roce 1957 se vydal do světa Krteček, který se ve svém prvním putování do světa lidí dozvěděl, jak se dělají jeho plátěné kalhotky. Těch filmů s hrdinou, který vydává jen miminkovské zvuky - smích, vrněním, výkřiky údivu nebo pláč - je už na šedesát. Nebylo lehké vymyslet, jak z obyčejného krtka (která je celý černý) udělat filmovou postavičku: dostal tedy červený nosánek, trošku připomínající klauna. Krtečka milovaly moje dcery a milují ho i vnučky. Mají velký kalendář v pokojíčku, od Ježíška dostaly Krtečka, co se klouže po zemi, směje se a vrní. Pan Miler umřel, Krteček k dětem přichází v knížkách, jako dřevěná či plyšová hračka, jako skládačka... Děkujeme Vám, pane Milere, za dárek pro tolik dětí na světě!<
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům
Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad
