Český dialog spojuje Čechy doma i ve světě

Milý časopise, znám tě od narození, zamiloval jsem se do tebe už tenkrát, když jsi byl ještě nezkušený a naivní, když jsi byl velký idealista, který chtěl hlavou rozbít zeď. Pak, když jsi povyrostl, přestal jsi (jen) nadávat na svého politického nepřítele číslo 1, ale začal jsi nás Čechy informovat též v jiných barvách, než pouze v rudých. Rozhlížel jsi se pozorněji po svém krásném českém okolí a my jsme věděli to, co se ve tvé vlasti dělo. Také jsi nás začal informovat o tom, co se u vás chystá v kulturní oblasti, ale byl jsi trochu moc lajdácký a zapoměl jsi přijít včas, takže když jsi nám říkal co „bude“, tak už to „bylo“. Ale vždyť jsi byl mladý a my jsme ti rádi odpoustěli i tvé tiskařské chyby, protože jsme tě milovali a dodnes tě milujem.

Dnes už jsi, milý Dialogu, zestárl, už nemůžeš tak běhat jako dřív, kdy jsi nám, sice opožděně, ale každý měsíc, doběhl. Teď už to stihneš pouze jednou za čtvrt roku, ale jsi moudřejší, nasbíral jsi mnoho zkušedností v cizině a čtou tě rádi i Češi doma, kteří tvým přičiněním dnes už nás „cizince“ lépe chápou. To je jedno z mnoha tvých předsevzetí, které jsi uskutečnil.

Znovu a znovu listuji v tvém novém „čtvrtročníku“ a mám tě stále raději. Už se s tebou nehádám, žes byl pomalý, jednostranný a s tiskařskými chybami (vidíš, já sám, gramatický puntičkář, dělám gramatické a tiskařské chyby), naopak, dnes jsem na tebe hrdý, jak jsi vyrostl. Tvé komentáře o nových knihách (od pí Šebrlové), tvé rozhovory se známými i méně známými lidmi (od pí Fialkové) a tvé vlastní myšlenky, nápady a tvá kritika (od pí Střížovské), to musím číst vícekrát, abych to mohl vychutnat. A o tom, co „bude“ informuješ včas, takže se mohu připravit na slovácký festival v Kyjově a pak s tebou vzpomínat, jaké to „bylo“.

Přeji ti, milý Dialogu, hodně síly a zdraví ve tvém stáří, abys nám dal ještě hodně moudrosti a radosti dřív, než...