Staročeské máje v Krupé u Rakovníka

Obec Krupá je malá vesnice ležící kousek od Rakovníka, na silnici z Prahy do Karlových Varů. V sobotu 7. května se zde konaly tradiční Staročeské Máje se vší parádou, což si zaslouží zmínku. Máje se zde slaví podle starých tradic už celé generace a zúčastňuje se jich většina obyvatel Krupé i z přilehlých vesnic. Je to tradiční jarní svátek, který trvá jeden den, ale příprava a organizace celé akce začíná už mnohem dříve.

Máje v Krupé jak je zvykem, organizuje mladá generace, která zahrnuje především svobodné dívky a chlapce, kteří mají k svátku svůj vztah. V jiných vesnicích a městech Májové svátky pomalu zanikají, nebo se neslaví zcela podle původních tradic, a to diky „nekultuře“ dnešní mládeže. Hlavně proto si Máje v Krupé zasluhují pozornost.

Přípravy začínají už v měsíci únoru, kdy se krupská mládež (dále jen Májovníci) domluví nejprve na tom, kdo se organizace zúčastní a kdo ne, neboť je potřeba určitý počet lidí. Potom začínají samotné přípravy, a to nejprve nacvičováním tanečního vystoupeni Staročeská beseda.

Je to májový tanec o více tanečnících, který se dochovává podle původní české tradice. Tancovat Besedu mohou pouze svobodní, a proto ti zkušenější každý rok zaučují nové účastníky, kteří dosáhli 15 let. I právě proto příprava začíná už tak brzy a trvá až do začátku května, kdy už je zorganizována většina věcí okolo akce (kapela, občerstvení, sváteční kroje, doprovodný program, atd.).

Asi týden před samotným svátkem, přípravy vrcholí tím, že Májovníci vyrazí do lesa, kde nařežou mladé břízky, které se později zdobí a označují se jimi domy, ve kterých žijí svobodné dívky. Další den se jede opět do lesa, ale tentokrát pro vzrostlý smrk na samotného Krále (Májku), což není jednoduchá věc, neboť Májovníci musí smrk nejprve porazit, ručně vynést z lesa a dopravit do vesnice, kde čeká na další den. Další den se všichni Májovníci sejdou, aby nazdobili výše zmíněné břízky a postavily Krále. To obnáší oloupat celý spodek smrku tak, aby zůstala špička, a ta se následně ozdobí věncem z větviček a barevnými stuhami.

Poté se vykope hluboká díra, do které se Král usadí. Král neboli Májka, je symbol celého svátku.

Když je vše hotovo, a blíží se večer, Májovníci rozdělají u Krále oheň, u kterého musí podle tradice hlídat celou noc. Kdyby nehlídali, mohlo by se stát, že by někdo z okolních vesnic Krále podřízl, což by znamenalo pro Májovníky velikou ostudu.

Ráno v den konání svátku se Májovníci připravují každý zvlášť, a to tak, že se oblékají do svátečních krojů. Kroje jsou ručně vyšívané a většinou se dědí z generace na generaci.

Oslavy začínají po poledni, a to Májovým průvodem. Průvodu se zúčastňují všichni Májovníci, kterých bývá asi 30, živá kapela která jede na voze s nazdobeným koňským spřežením a většina lidí z obce, která se postupně připojuje. Průvod prochází postupně celou obec barák po baráku, kde byly předešlou noc rozmístěny májové břízky. U každého baráku, kde je břízka probíhá proces, při kterém vybraný Májovník jde za rodiči svobodné dívky, a dívku vyzve k tanci. Což znamená pro rodiče té dívky čest, a ti jim na oplátku připraví malé pohoštění.

Celý průvod je zakončen slavnostním tancem Staročeská beseda, který trvá asi 15 minut, a doprovází ho slavnostní nástup i odchod. Co se týče tance, je opravdu na co se dívat, neboť je tvořen několika kolečky o více tanečnících. Ti tancují přesně nacvičené taneční kreace, které jsou vskutku zajímavé.

Po slavnostním tanci a odchodu Májovníků je pro všechny připravena Májová veselice v místní hospůdce.