Krajané na Min. Zahraničí...

...mají nového zmocněnce pro krajany pana Kázeckého. Ale ještě předtím se rozloučil dosavadní zmocněnec pan Vladimír Eisenbrok Na webu Krajene.net s ním měla rozhovor Milena Štráfeldová. Přinášíme úryvek:

Vaše mise zmocněnce pro krajanské záležitosti teď končí. Co to vám osobně přineslo?

"Mně osobně to přineslo nesmírně množství setkání s lidmi, kterých si velmi vážím, a kdybych je tu začal vypočítávat, tak odtud neodejdete do konce pracovní doby. Myslím si, že to je opravdu to nejvzácnější, když si člověk uvědomí, jací nadšenci pro českou kulturu žijí v nejrůznějších koutech světa a co všechno jsou tito lidé ochotni udělat. Mně v této souvislosti vytanula na mysli paní Fanynka Husáková v Rijece, která prakticky ze země vydupala kulturní dům, který je podle mého soudu opravdu honosný a je více než důstojným sídlem krajanského spolku, který přitom v Rijece čítá poměrně málo členů. Často si uvědomíme, jak velice záleží na aktivitě jednotlivých lidí. Ta je mnohdy významnější než nějaká státní podpora. Kouzlo krajanské agendy spočívá v tom, že z ničeho můžete vytvořit něco, co za vámi zůstává jako památník, i když si nemyslím, že právě toto bylo cílem paní Husákově. Nemluvě o projektech jako Česká národní budova, to už je něco jiného, i když to je ve své podstatě krajanský objekt. Lidé myslím ani nemají dost dobrou představu o tom, jak krajanské spolky v různých zemích fungují a jak důsledně se starají i v zapadlých končinách paraguayského a argentinského Chaca o české kulturní dědictví. Myslím, že leckoho by překvapilo, kdyby přijel do Houstonu a zjistil, že jedna z nejkrásnějších budov v muzejním distriktu je Czech Culture House. Člověk jezdí po světě a občas zůstane s ústy dokořán a získává zároveň hrdost na to, že je Čech, na české kořeny a na své předky. A to je myslím to nejcennější ponaučení z celé této tříleté krajanské anabáze."