Ohlas na knihu

Jako čtenářka Českého dialogu se často setkávám s články paní redaktorky Evy Střížovské o životě rodin někdejších českých přistěhovalců zejména ve Spojených státech. Považuji za dobré a užitečné, že výsledky její návštěvy Texasu vycházejí v knižní podobě. Sama volba státu Texas je šťastná – všichni známe tento stát jako dějiště romantických příběhů o kovbojích, šerifech a indiánech, a když nám autorka představí třebas opravdového šerifa, a to dokonce českého původu, rádi si vyprávění přečteme. Také ostatní lidé, o kterých autorka píše, jsou zajímaví a obdivuhodní už tím, jak dovedou udržovat české národní tradice a obyčeje i ve druhé či třetí generaci. Postřehy z jejich života a činnosti jsou vylíčeny živým, bezprostředním slohem a jazykem. Nepochybuji o tom, že knížka najde své čtenáře v Česku i jinde ve světě a že si zaslouží podporu nejen čtenářskou, ale i materiální.

Z citátů Karla Čapka

Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět; stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.

Naše řeč je moudrá: dělá zásadní rozdíl mezi „jsem přesvědčen“ a „přesvědčil jsem se“.

Je potřeba jisté lenosti k plnému ocenění života. Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodíval na tisíceré věci, které cestou minul. (1926)

Zahálka není maření času; mařil bych čas, kdybych dejme tomu nabíral sítem vodu; ale když zahálím, takto právě nedělám; nedělám nic zbytečného, jelikož nedělám vůbec nic. Za druhé, zahálka není matkou hříchu; nemůže být vůbec matkou, jsouc dokonale neplodná. Netouží po ničem; zahálka, která touží, už nezahálí, už něco dělá, už má někam zamířeno. (1923)

Víno, vínečko

Jsou čtyři období, kdy můžeš pít víno. Jaro - léto - podzim - zima...

Tuto roztomilou knížečku napsal vtipně Vráťa Ebr a podobně ilustroval Miroslav Pavlík.

Objednat je ji možno: Vladimir@krigl.cz