Omladina slavila

Mezi v zahraničí existujícími českými krajanskými spolky patří čelné místo vídeňské Vlastenecké omladině. Již v roce 1881 vznikl v patnáctém vídeňském okrese kroužek Čechů a Moravanů pro podporování Školského spolku Komenský, který si zvolil název Vlastenecká omladina. Oficiální založení spolku tohoto jména je datováno do roku 1885, takže letos se slaví 125. výročí jeho existence.

Jednou z důležitých náplní činnosti spolku bylo (a stále je) české divadlo. První představení se konala v Národním domě ve Vídni, kde bylo i sídlo Vlastenecké omladiny. Hrály se převážně veselohry a operety, a tehdejší mladý divadelní soubor si díky svým výkonům vytvořil dobré vztahy i k nejvyšší české divadelní elitě – k Národnímu divadlu v Praze. Tak dochází na základě pozvání spolku k hostování členů Národního divadla Jindřicha Mošny v roce 1900-01 a Hany Kvapilové v letech 1902-04. V té době zaznamenala Omladina velký rozkvět a její činnost příliš neoslabila ani 1. světová válka. Pohromu znamenala až válka druhá, kdy byla v letech 1942-45 činnost spolku zakázána a řada členů během války zahynula. Navzdory ztrátám znamenalo poválečné období znovu rozmach a vysokou produktivitu spolku pokud jde o počet odehraných divadelních představení. Následující léta jsou ale také poznamenána bolestnými ztrátami způsobenými odchodem několika významných členů a potížemi se sídlem spolku. Po roce 1968 přišla do Vídně řada Čechů, z nichž někteří se stali posilou, a v roce 1969 se spolek stěhuje do klubovny nově postaveného hotelu Bohemia. Po pětadvaceti letech je hotel zrušen a od té doby se členové scházejí v budově Školského spolku Komenský na Sebastianově náměstí, kde je také divadelní sál pro 350 diváků. Po roce 1989 se do činnosti spolku zapojují i lidé z České republiky, kteří ve Vídni dlouhodobě pracují nebo studují. Vedle hraní divadla pořádá spolek také Čaje o páté, české taneční kurzy a výlety.

Po roce 1989 jezdí omladina občas hrát i do České republiky, především do Kroměříže, na pozvání Sokolské župy Hanácké. V únoru 2006 vystoupil ochotnický spolek z Vídně v rámci festivalu Otevřená náruč na prknech pražského Stavovského divadla, kde sehrál hru rakouského autora Hermanna Bahra Koncert. V té době se už dávno nedávaly pouze vlastenecké kusy a hry se zpěvy jako v počátečních letech spolku, repertoár se podstatně rozkošatil. K Tylovi, Šamberkovi a Klicperovi postupně přibývali další autoři, čeští i zahraniční, starší i současní.

K oslavě letošního významného výročí připravila Vlastenecká omladina představení po všech stránkách náročné – muzikál My Fair Lady s hudbou Fredericka Loeweho. Jeho nastudování je jistě nelehkou záležitostí i pro divadelní profesionály, natož pro ochotnický soubor. Ten se ale se zpěvem, tancem, náročnými dialogy i častým střídáním dekorací dokázal obdivuhodně vyrovnat. Na premiéře v sobotu 13. listopadu byli účinkující odměněni potlesky po každé písni a závěrečnými ovacemi ve stoje. Následovaly i pěvecké přídavky, především píseň Alfréda Doolittla o ženitbě v podání skvělého Vlastislava Janči v závěru doprovázeného celým ansámblem.

V publiku se při premiéře objevili nejen obyvatelé Vídně, ale i hosté z České republiky, mezi nimi i účastníci zájezdu CK Salve tour vedeného kunsthistorikem profesorem Františkem Dvořákem. V programu zájezdu byly sobota i neděle věnovány prohlídkám uměleckých sbírek dvou vídeňských muzejních galerií, a sobotní večer byl zasvěcen divadlu a oslavě práce a vytrvalosti stovek nadšenců, kteří se od počátků spolku až do dnešních dnů řídí heslem „Kdos českého původu, lni ku svému národu“. Již od roku 2001 perfektně vede Vlasteneckou omladinu Anna Vaďurová, pod jejímž předsednictvím toto sdružení nadšených a obětavých lidí dokazuje, že právě v dnešním globalizovaném světě je takovýchto aktivit zapotřebí možná ještě víc než v dobách minulých.