Film o Hašlerovi

Moc Vám děkuji za ten film, opravdu dobrá věc, tu informaci jsem o něm opravdu potřeboval vědět, až dosud jsem si spíše myslel, že to byl jakýsi příležitostný skladatel a interpret písniček, které „měly to štěstí“, že pak znárodnily. Teprve teď mi došlo, že to byl nadaný a nanejvýš profesionální umělec s charismatem Bohem daným, a osobností na „pouhého“ citlivého umělce nezvyklého formátu, když pro své velké přesvědčení a pro svůj názor víceméně dobrovolně podstoupil osud mučedníka. Trvalo mi to ostatně celou řadu let, než jsem pochopil, že většina těch písniček, které jsme za studentských let při každé příležitosti zpívali, byly právě klasické Hašlerky od Hašlera. Byl všeobecně známou hvězdou své doby, dnes už vlastně pozapomenutý, přestože jeho písničky se už opravdu stačily stát věčnými – aniž by lidé věděli „od koho vlastně jsou“. Řekněte mi co ví o Hašlerovi průměrný Čech dneska, o jeho životě? A to přesto, že nás všechny tak obohatil.

I různé detaily si člověk uvědomil, například ta jeho líbezná „německá“ Lotte se dvěma t, neřekl bych, že jeho vztah k „Němce“ by měl být jeho životní tragedií, jak to Lotte v tom svém dopise vyjádřila. Jak moc vlastně byla Němkou, s českým, či vlastně moravským příjmením Jurda? - zatímco on sám vlastnil příjmění očividně původně německé, Haschler. Stejně jako velká část nás Čechů a jako i jiné národy, jsme i my výslednicí syntézy celé řady etnik. Ostatně nemyslím, že by si to kvůli té její národnosti tolik bral, sám ji ve svém pokročilejším zralém věku upřímně miloval, jejich vztah byl zřejmě zdařilý a mohl asi dopadnout pěkně, kdyby, žel, nebyl tragicky předznamenán, ovšem z jiných důvodů. Za to hezká mladá Lotte už nemohla.

Spíš to bylo tak, že si s ním osud trochu zahrál, rozverně i vážně, jakoby mu chtěl něco podstatného sdělit: nic proti vlasti a národu a je to jistě krásná věc je mít rád, ale ty ostatní národy doopravdy nejsou o nic horší než ten tvůj a ani chyby nemají o nic horší než jsou chyby toho tvého národa a tak teď, milý Karle, miluj ženu toho druhého národa. Takže se tak stalo. Asi ve svých mladých letech musela být doopravdy hezká.

Samotný film snad lépe udělaný být nemohl, děj vyčarovaný před divákem Lottčiným dopisem, koncipovaný jako emocionálně podbarvené hledání minulosti svého rodu, uskutečňované Hašlerovým synem, doprovázeným a vedeným citlivým spisovatelem po svém boku. Docela šťastný námět, dva muži naléhavě pátrající po minulosti jednoho z nich. Pátrající a nalézající. Dosti mě rušil technický detajl nápisu Karlovarský filmový festival velkými písmeny, jenž v žádném případě neměl v úmyslu zmizet z obrazovky v průběhu celého filmu. Nepodařilo se mi nastartovat jednotlivá dílčí temata filmu, třeba to ale spočívalo v nějakém mém problému. Díky za film, v každém případě!

Pozn. redakce:
Už před dvěma roky jsme pomáhali propagovat tento velmi zdařilý film o Karlu Hašlerovi. Tvůrci slibovali jeho brzké zhotovení pro možnost prodeje. Dlouho se nic nedělo, až Thomas Hasler, třetí syn Karla Hašlera, žijící v Baltimore, film nechal okopírovat Koupili jsme od něho na sto kopíí a přišlo na nás jakési trestní oznámení, že šíříme pirátské filmy. Netušili jsme, jaké smlouvy mezi sebou mají tvůrci z Prahy a tvůrci z Baltimore...

Tedy, až do vyšetření problému nemůžeme zájemcům filmy poslat...