Královský sňatek

Dne 1. září 2010 uběhlo 700 let od významné historické události, měnící české dějiny – sňatku Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Jím se otevřela nová kapitola dějin Českého království a dynastie: nástupu Lucemburků na český trůn. K tomuto výročí vznikl rozsáhlý výstavní projekt, sestavený z několika výstavních celků.

PŘEMYSLOVCI – LUCEMBURKOVÉ

Národní muzeum ve spolupráci se Společností italsko-lucemburského přátelství připravilo výstavu sochařských a kamenických exponátů, vztahující se k vládě posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků na českém trůně. Stálá expozice gotického kamenosochařství od 2. poloviny 13. století do konce 14. století je doplněna o heraldické a sfragistické památky a obohacena o třicet nových kamenných zlomků, pocházejících ze zaniklých kostelů gotické Prahy a okolí. Zejména sv. Linharta a sv. Valentina, sv. Kříže s klášterem cyriaků a sv. Benedikta s komendou Řádu Německých rytířů, lucemburské fundace kláštera dominikánek sv. Anny ze zrušené komendy teplářů a další. K nejvýznamnějším předmětům patří torzo sochy bosého světce, dále monumentální svatostánek s oltářní schránkou z kostela na Zderaze či nový archeologický nález náhrobní desky mladého muže z Kutné Hory. K výstavě vychází ilustrovaná publikace a předměty (miniatury byst panovnického páru).

Lapidárium Národního muzea – Výstaviště v Holešovicích (15. 9.–5. 12. 2010)

KRÁLOVSKÝ SŇATEK

Hlavní část výstavy je instalována v Domě U Kamenného zvonu. Původně gotický městský palác s obytnou věží byl upraven pro královský pár, který tu pobýval v prvním období po svém příchodu do Prahy. V domě jako v hlavním exponátu je první patro věnováno prvnímu českému králi z rodu Lucemburků a jeho rodině, osobnosti královny Elišky s přemyslovskými kořeny i hlavním protagonistům královského dvora. Druhé patro představuje v historickém kontextu architektonickou zástavbu pražského území mezi Pražským hradem a Vyšehradem roku 1310 i dobový životní styl Pražanů od konce 13. do poloviny 14. století. Gotické sklepení je ukázkou stavebního vývoje domu i růstu terénu. Nástěnné malby přízemní kaple symbolizují duchovní svět, torza královských soch a pěších rytířů na fasádě domu dokazují vysokou úroveň tehdejšího sochařství. Těžištěm výstavy jsou předměty zlatnické, iluminované rukopisy a archivní dokumenty. Především český královský poklad ze Slezské Středy s hlavní částí – svatební korunou (hlavní emblém výstavy). Krásné královské pečetě a další zlatnické předměty. Mince z pokladů, ukrytých v Janově domě v Praze i mimo ni. V kapli vzácné relikviáře pražských zlatníků. Iluminované rukopisy s dramatickými ději panovníka, například při výpravě za císařskou korunou – zachycené v obrazové kronice arcibiskupa trevírského, bratra císaře Jindřicha VII. V části věnované obyvatelům tehdejších pražských měst, hradů a souvisejících lokalit je ukázán jejich život v předmětech denní potřeby (z archeologických výzkumů), ve fragmentech dobových staveb, v listinách, uměleckých předmětech i v prezentaci modelů.

Dům U Kamenného zvonu (4. 11. 2010 – 6. 2. 2011)

Zápůjčky poskytla řada významných českých a zahraničních institucí. Ve vědeckém katalogu a průvodci i v bohatém doprovodném programu je opravdu nač se těšit.