Projekt České kořeny pokračuje – Novinky

V minulém čísle jsme přinesli fotoreportáž ze srpnového natáčení ve Švýcarsku, na které jsme se zaměřili ve druhém dílu naší dokumentární série České kořeny. I dnes na barevné str. 25 přinášíme několik fotografií z druhé části švýcarského natáčecího pobytu, které se odehrálo v září.

Kromě toho, že se nyní budou České kořeny ve Švýcarsku zpracovávat, se okolo projektu děje ještě mnoho jiného zajímavého. V předpremiéře bude film slavnostně promítnut na Švýcarských dnech pořádaných Obchodní komorou Švýcarsko – Česká republika HST v lednu 2011 v Brně. Následovat budou pražská premiéra v rámci cyklu besed Hovory bez hranic v Městské knihovně v Praze (pořádá Mezinárodní český klub) a projekce v Kyjově a ve Švýcarsku. Také film České kořeny ve Švýcarsku bude k dispozici na DVD.

7. září, hned po příjezdu z natáčení, byl celý projekt představen Martinou Fialkovou v Praze na konferenci Krajané a kultura. Představitelům krajanských spolků a dalším zainteresovným, kteří se sešli v Nové budově národního muzea na této konferenci, byl promítnut i ukázkový portrét pana Otakara Štorcha z prvního, švédského dílu. Projekt vzbudil pozornost i u novinářů a pro ČTK s Martinou Fialkovou natočil rozhovor redaktor Roman Jireš.

9. září, návazně na konferenci, proběhlo promítání pro její účastníky, novináře a potenciální partnery nových dílů v Českém centru Praha. První díl České kořeny ve Švédsku zde byl promítnut za účasti některých aktérů (Blanka a Stellan Karlsson – Švédsko, Helena Springinsfeld a Dana Guthová-Seidlová – Švýcarsko). Po projekci poskytla Martina Fialková rozhovor o projektu redaktoru Českého rozhlasu – stanice Vltava Tomáši Pilátovi. Rozhovor byl již odvysílán.

30. září byl dokument České kořeny ve Švédsku promítnut v moderním kině ve Veselí na Moravě. Na této projekci byla osobně přítomna Míla Drunecká z Göteborgu, která se ocitla před kamerou v prvním švédském díle a zde také po projekci odpovídala na otázky místních novinářů. Za členy autorského týmu tu byly Veronika Hollerová a Martina Fialková, které návštěvníky a poté i novináře informovaly o dalších plánech projektu i o vzniku prvního, švédského dílu, který se promítal.

18. a 19. října, na pozvání Velvyslanectví ČR v Dánsku a Českého centra ve Švédsku proběhly další dvě projekce Českých kořenů ve Švédsku – a to přímo v budově velvyslanectví v Kodani a v ČC Stockholm. I zde byli přítomni někteří z aktérů prvního dílu, ale film vzbudil velký zájem mnoha krajanů zde usazených. K průběhu těchto projekcí se vrátíme příště.

Projekt České kořeny má své vlastní webové stránky, kde najdete všechny další informace a také ukázky z prvního, již dokončeného dílu a množství fotografií ze švédského i švýcarského natáčení. České kořeny vznikají ve spolupráci Mezinárodního českého klubu (Martina Fialková) a Kam Studia Kyjov (Tomáš Kubák, externě Veronika Hollerová) za pomoci Vás, krajanů, ale i mnoha dalších zainteresovaných. Na tomto místě je třeba poděkovat zejména těm, kdo umožnili natáčení ve Švýcarsku (tedy podpořili projekt finančně), ale také všem, kteří se filmování osobně účastnili. Bez jejich ochoty, praktické pomoci i velké důvěry v náš záměr by projekt nemohl vzniknout.

Poděkování

Sponzoři Českých kořenů ve Švýcarsku

Paní Marta Schmid – Švýcarsko
Pan Jaroslav Najman – Česká republika
Okresní hospodářská komora Hodonín
Město Kyjov
Neoklas a.s. Šardice
Vinné sklepy Skalák
Nadace Bohuslava Martinů Praha
Další sponzoři jsou v jednání

Filmované osobnosti ve Švýcarsku

Rodina Stehlíkových – Basilej
Rodina Exnarových – Itingen u Basileje
Jaroslav Martinec a další představitelé
spolku Domov Basilej
Rodina Kubešových – Root u Luzernu
Majka Cron se synem Daliborem – Luzern
a Zurych
Dana Guthová – Seidlová – Adlikon
u Zurychu
Vedení skautského tábora ve Valendas
Helena Springinsfeld s rodinou – Dietlikon
u Zurychu
Rober Kolínský – Zurych
Více na www.ceskekoreny.cz

Tým Českých kořenů vítá jakoukoli pomoc. Na dokončení švýcarského dílu stále ještě chybějí finanční prostředky, které by umožnily zaplatit autorům stovky hodin práce, kterou na prvním, pilotním dílu odvedli bez nároku na jakýkoli honorář.

Stránku připravila Martina Fialková

Fotoreportáž ze švýcarského natáčení č. II najdete na barevné straně 25.

Český rok s Alenou Hoblovou – září, říjen

Přichází období roku, kdy země vydává své plody. Zhluboka, unaveně dýchá odevzdanou silou. Ze strnišť studeně fouká, ptáci odlétají za sluncem, na požatá pole a opuštěné louky vyhání se dobytek k poslední pastvě. Pasáčkům je zima, přisedají k ohýnkům na brambořištích. Holou zemí táhne dým a vůně bramborové natě. Na drátech telegrafních tyčí, jak na strunách podzimu hřadují vlaštovky. Pořekadlem „Svatá Anna – chladna z rána“ hlásí se příroda o svá práva, chce se jí ulehnout, zdřímnout si, konečně odpočívat po velkém díle plození. Ne tak je s lidmi. Ti nasazují všechny síly, dál v pilné práci sklidit, ochránit úrodu, zajistit obživu v příštím krušném období zimy. Na jevišti táborského divadla přelétají dívky-vlaštovičky, na ramenou šátky s dlouhými, vlajícími třásněmi. Tak je uvedena scéna rekrutů, kdysi obávaný čas nelítostných odvodů mladých chlapců na vojnu. Znějí smutně bolestné vojenské písně. Tanec mládenců prudký a vzrušený, vyjadřuje vzdor, odhodlání nedat se, ale nakonec i rezignaci. Scéna vrcholí tragikou posledního loučení s matkami, sestrami, milenkami. Silné až k smrti je objetí milujících – je v něm celá hrůza násilného rozervání lásky, zlomeného citu na dlouhou řadu let, jisté peklo, ze kterého často nebylo návratu. Po scéně pomalu a tvrdě rázuje bubeník, temně, osudově zní údery bubnu ... Zbývá jen smíření, poddání se těžkému údělu. Na jevišti se odvíjí jímavý obraz tance zralých žen – utěšitelek v kruhu podpírajíc mladé, opuštěné dívky. Ale hoře nemůže kralovat věčně. Ke slovu dere se znovu probuzený život. Na scénu vpluje panorama jižních Čech, kraje malých i velkých zrcátek rybníků s odrazy vysokého nebe. Je zvláštním kouzlem, že ta zrcátka, přeneseně, zdobí šněrovačky a vínky tanečnic, okázalou krásu jen tady v kraji pěstovanou, vznosně nosí ji i ženičky na plachetkách i na širokých fěrtuškách. „Sluníčko zapadá za horu...“ nese se píseň v pomalém rytmu tance. A nebude dlouho trvat, pohasne i naše scéna, tak jako se i táborská krajina zahalí do mlh a chladných dešťů, kdy podzimní větry strhají poslední barevnou nádheru přírody. Pak už jen nakrátko ožijí rybníky, zčeří zrcadla jejich hladin výlovem, obřadem s předzvěstí nedalekých Vánoc.