„Nesmrtelnost je věčná…“

9-10 2010 Kultura česky
obálka čísla

Tvůrce humoristických románů, povídek, fejetonů, soudniček i rozhlasových her, člen českého PEN-klubu a rozhlasového klubu Sedmilhářů: ZDENĚK JIROTKA.

Narozen v Ostravě 1911, kde studoval reálné gymnasium. Maturoval na průmyslové škole stavební v Hradci Králové, kde vstoupil do Československé armády. Do roku 1940 byl jako důstojník pěchoty v Košicích, Banské Bystrici, Olomouci, Brně a ve Vyškově. Od počátku okupace na Ministerstvu veřejných prací. V Lidových novinách působil od roku 1940 jako redaktor, po válce ve Svobodných novinách a po roce 1951 dva roky v redakci Dikobrazu. V letech 1953–1962 v Československém rozhlase, odkud se vrátil do Dikobrazu jako zástupce šéfredaktora, kde setrval do roku 1971.

Věhlas prvního díla (níže) umožnil Jirotkovi opustit „všední“ povolání a věnovat se literární a editorské činnosti. A u t o r s k y „spáchal“ humornou literární parodii na detektivní žánr Muž se psem (1944) o hloupých podvodnících a neomylném amatérském detektivovi. Rozhlasové hříčky pod souborným názvem Hvězdy nad starým Vavrouškem (1946). Sbírku anekdot a kratších povídek z let 1951–1955 Profesor biologie na žebříku (1956), kritizující humorně a s nadhledem záporné jevy současnosti. Sbírky povídek Sedmilháři (1970) a Pravidla se změnila (2000). Na úspěch prvních dvou knih se mu nepodařilo již navázat. S postupujícím věkem se autorsky odmlčel. Skonal v dubnu 2003.

Prvotina

Kniha SATURNIN zdařile paroduje zvyky uhlazené britské společnosti. Jirotka se inspiroval humorem J. K. Jeroma, hlavně P. G. Wodehousea: parodoval styl jejich napodobitelů. Postava sluhy Saturnina je spojována s hrdinou více Wodehauseových knih: komorníkem Jeevesem. Jirotka užil suchý anglický humor i kouzlo nedořečeného a skrytého.

Mladý muž si najme sluhu, který nejen, že kromě mnoha doporučení vyhovuje jeho potřebám a představám, ale který tyto představy svého pána i jeho okolí daleko překonává. Co víc: Saturnin si vlastní život nedokáže představit bez dobrodružství a záhad, a proto menší či větší události a katastrofy sám připravuje či vyvolává. Vypravěč-mladík (jehož jméno není v knize ani jedinkrát zmíněno) je gentlemanem, milujícím slečnu Barboru, které se dvoří také Milouš, syn tety Kateřiny. Doktor Vlach ve svých proslovech dělí lid do skupin (dle koblih!). Dědeček Saturnina nakonec přijímá do svých služeb. Kniha je sledem jednotlivých historek, vtipů a bonmotů. Nemá dramatický příběh, ale přesto ji to neubírá na nadhledu i inspirativnosti.

Podoby

Humoristický román Saturnin (1942), zasazený do českého prostředí, musel nutně okouzlovat prvorepublikovou pohodou, kdy mladému pražskému úředníkovi zcela změní život sluhasvětoběžník, pro nějž není nic nemožné. Titul se dočkal přes deseti českých vydání, a to v takových nákladech, o nichž se dnešním literátům může jen zdát. V překladu vyšel hlavně anglicky, německy a maďarsky.

Na hradecké základní škole jsme se o spisovateli Z. Jirotkovi neučili, jeho knihy jsme za povinnou četbu neměli. Dnes je Saturnin tématem studentských a diplomových prací.

V dramatizované četbě uvedl Saturnina Československý rozhlas (1990) – v hlavní roli s Janem Hartlem. Jiří Samek za nezapomenutelný přednes textu, kterému nezůstal nic dlužen (vyšel na 3CD), obdržel v roce 2009 Cenu AudioStory.

Filmovou komedii Saturnin natočil režisér Jiří Věrčák (1994), později upravenou do podoby tv seriálu. V hlavních rolích: Saturnin (O. Vízner), slečna Barbora (L. Zedníčková), doktor Vlach (M. Lasica), dědeček (L. Lipský), Milouš (P. Vacek) a další. Saturninova pána Jiřího Oulického ztvárnil O. Havelka. Jeho slovy: „…Je to velice vtipná česká knížka, která používá český humor, který je zaplaťpánbůh velice blízký tomu anglickému. Tím, že užívá české reálie, je to jednoznačně česká kniha. Důkazem je také slovník tety Kateřiny, která nadužívá přísloví…“. Za roli tety Kateřiny byla právě Jana Synková nominována v kategorii Ženský herecký výkon ve vedlejší roli na cenu Českého lva.

Představení

SATURNIN – s podtitulem Hudební feérie na motivy Jirotkovy knihy Saturnin je (po velmi úspěšném „Kaplanovi“) dalším hudebně-dramatickým počinem Městských divadel pražských. Režisér Ondřej Havelka si předsevzal, že jevištní verze se nebude podobat té filmové. Divadelní představení obohatil nezaměnitelnými melodiemi s pěveckými čísly za doprovodu živé hudby Melody Makers. Role mladého pána (zde pojmenovaného) Leopolda Janského se velmi dobře zhostil V. Fridrich. J. Hána, jehož máme možnost vidět např. jako Francina v Postřižinách, si roli Saturnina náležitě užívá (i s koblihami!). Slečnu Barboru hravě hraje L. Pernetová. Doktor Vlach V. Čecha důstojně sekunduje filmovému M. Lasicovi. Tetu Kateřinu nemůže hrát nikdo jiný, nežli J. Smutná, která boduje pěvecky a Milouš J. Meduny boduje pro změnu číslem tanečním. Dědečka, bravurně proplouvajícího všemi úskalími, alternuje J. Vlach s L. Lipským.

Příběh gentlemana-vypravěče a slečny Barbory je uchopen jinak, proto jinak vyznívá celkový charakter hry. Drama příběhu, které dobré divadlo mít musí, je vystavěno na proměnách rodícího se vztahu. Děj začíná úvahou, proč si vůbec mladý muž pořídil sluhu a průběh hry se snaží přinést odpověď. Dramatičnost příběhu, který dobré divadlo mít musí, je postavena na proměnách rodícího se vztahu, v němž se odráží Leův charakter. Slečna Barbora (v knize ideál ženské krásy) je zde představena se svým živým temperamentem. Představení staví na muzikálnosti doby, do níž je zasazeno: na „dosti krásných i krásně pokleslých“ dobových písních 30. let minulého století. Vybraných k jednotlivým epizodám a zpívaných všemi postavami. Orchestr společně s herci-zpěváky přináší do představení správnou swingovou atmosféru. Dobovou kostýmními modely – slovy J. Hány: „Ženy by se měly vrátit k módě první republiky.“ A účesy, výrazy v mluveném projevu, představení umocňuje a znásobuje celkový zážitek.

Divadelní představení Saturnin v MDP, při jehož premiéře bylo nesčetně opon, tři sólové přídavky a navíc pěvecké vystoupení O. Havelky v doprovodu orchestru, je v dnešní uspěchané době zážitkem. Nenechte si ho ujít!

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012