Poklady Moravy se představují v Praze

Od 21. 9. patří přízemní prostory Nové budovy Národního muzea Moravě.

Podle slov generálního ředitele NM Michala Lukeše i představitelů Moravského zemského muzea, které výstavu ve spolupráci s NM připravilo, jde o první takto rozsáhlou prezentaci Moravy v historii obou institucí. A začíná se také uvažovat o obdobné akci, kdy se české dějiny představí v Brně.

Moravské zemské muzeum je druhé nejstarší a druhé největší muzeum v České republice, které shromažďuje ve svých sbírkách kolekce nedozírných hodnot a je také světovým vědeckým pracovištěm. Morava je v jeho expozici představena jako země svobody, víry a umění. A také jako území, které dalo vznik mnoha kulturám, a jejíž příběh je nám v Čechách a v často do sebe zahleděné Praze často vzdálený. A naopak – mnohdy si neuvědomujeme, co vše z dnes běžně vžitých pojmů má své moravské kořeny. Od slovanského písma přes Kralickou bibli až po Mendelovy genetické objevy či fenomén Lidových novin... Nemluvě ani o unikátních objevech v oblasti Dolních Věstonic, Předmostí, Petřkovic či Pavlova, které dokazují mimořádnou kulturu lovců mamutů a naučily pro ni celý svět vědy používat název „pavlovien“.

Expozice

Ve dvou hlavních výstavních prostorách je expozice rozčleněna na jednotlivá časová období či témata pomocí sytých barev výstavních vitrín a panelů. Barvy, dobré nasvícení, přehlednost textů i jednoduchost uspořádání vyvolávají dojem elegance a návštěvník se dobře orientuje i ve zdánlivě spletitém výstavním prostoru. Projděme jím a navštivme tedy Moravu alespoň v malé zkratce, pomocí 2337 exponátů přenesenou na Václavské náměstí.

Nejstarší dějiny

Všechna tři období paleolitu, starý, střední i mladý, mají na výstavě velmi důstojné zastoupení. Nejstarší exponáty, kamenné nástroje nalezené v Brně, starší více než 800 000 let jsou dokladem možná milion let starého osídlení Moravy lidmi typu homo heidelbergensis. Mladší neandertálci zanechali své stopy v jeskyni Kůlna, odkud je i vystavovaná stojící kostra jeskynního medvěda. Široké veřejnosti nejznámější období, do nějž spadá kultura lovců mamutů, prezentuje zde skvěle soška mamuta z Předmostí. A protože věstonická Venuše byla v Praze nedávno vystavena, stal se symbolem této výstavy její protipól – neúplná figurka šamana podobného stáří asi 25 000 let. Je vyřezána z mamutoviny a otvory v jednotlivých dochovaných částech naznačují, že se jednalo o pohyblivou loutku – nejstarší nález tohoto druhu, jedinečný tím, že šlo zřejmě o vybavení hrobu šamana.

Lovci mamutů dosáhli na základě úspěšné ekonomiky lovu těchto chobotnatců vrcholného rozmachu a objevili nové technologie zpracování kostí, ale také vypalování hlíny – tedy keramiku.

I pozdější kulturu lidu s moravskou malovanou keramikou charakterizují velmi četné nálezy figurek. Najdeme zde proto zcela ojedinělou kolekci 19 keramických „Venuší“.

Keltové, Římané a Germáni na Moravě

Doba bronzová na Moravě znamenala trvalé osídlování vyspělými, tzv. „urbánními“ kulturami s centrem ve východním Středomoří. Podíváme se proto na modely osad a předměty z doby „popelnicových polí“, nazvané podle způsobu pohřbívání žárem a ukládání pozůstatků do uren – popelnic. Doba laténská, čtyři století před zlomem letopočtu, patřila i na Moravě Keltům. Obdivovat můžeme nádherná bronzová kování na rekonstruované, původně dřevěné konvici – jeden z magnetů této výstavy.

Pozdější osídlení Moravy bylo konfrontováno s bezprostřední blízkostí rozpínavého Římského impéria. Svědky doby, kdy i původní moravské obyvatelstvo vstupovalo do kontaktů s Římany, jsou skleněné, bronzové i keramické nádoby, zbraně a další předměty.

Veligrad – prvopočátky státnosti a křesťanství na našem území

Opevněné sídliště městského charakteru – Veligrad, dnešní území Uherského Hradiště a Starého Města – je považováno za sídlo knížete a krále Svatopluka a také arcibiskupa svaté církve Moravské, Metoděje. Rod Mojmírovců, jehož nejvýznamnějším představitelem Svatopluk byl, ovlivňoval celé století dění ve středoevropském prostoru.

Na Veligradu se soustředila moc a bohatství v podobě paláce s rotundou. Kvetla zde řemesla, žila zde ale také chudina i otroci. Skvostné nálezy napovídají o významu sídla: nejvíce zapůsobí precizní práce a zajímavý „design“ šperků z hrobů tehdejších žen z nejvyššího knížecího prostředí. Ale také originál knížecího meče a další zbraně, nebo trojrozměrné modely staveb.

Moravský středověk

Šíře témat v tomto období nedovoluje zacházet do podrobností. Zde se tedy výstava soustřeďuje na nejvýznamnější historické body zlomu. Zastavíme se u bitvy na Moravském poli nebo zavraždění Václava III. v Olomouci a tím vymření Přemyslovců po meči. Kdo se dostal blíže třeba v literatuře k příběhu královny vdovy, Elišky Rejčky, tomu bude blízká připomínka vysoké dvorské kultury, kterou v Brně tato významná žena vedla s Jindřichem z Lipé, zemským hejtmanem a říšským maršálkem v době vlády Jana Lucemburského.

Novodobé dějiny Moravy

Zajímavě i z hlediska tehdejší politiky působí listina z roku 1421, kdy se část moravských pánů zříká na sněmu v Brně pražských artikul a přísahá věrnost císaři a papeži.

Morava je pevně spjata i s osobností Jana Ámose Komenského a s tajnou tiskárnou Jednoty bratrské (přesouvala se z Ivančic do Kralic, Náměště nad Oslavou a posléze do polského Lešna spolu s Komenským). V Kralicích bylo vytištěno její stěžejní dílo, šestidílná Bible kralická. Uvidíme zde její originální výtisky i tisky Komenského, zachovaly se dokonce i literky z této tiskárny.

Období baroka reprezentuje mj. výrazný rozvoj hudební kultury přicházející z Vídně i vzdálenější Itálie, vznikají originální moravské zpěvohry.

Přelom 18. a 19. století je dobou, kdy se ustavuje a vzniká Moravské zemské muzeum jako centrum vědeckého života Moravy. Členem ustavující společnosti byl i Johan Georg Mendel, zakladatel genetiky, nového vědního oboru. Jeho práci a světový význam objevů dokumentuje expozice na přehledných panelech.

Mendel, Janáček, bratři Mrštíkové

To jsou jen tři jména z celé plejády osobností, které zrodila Morava, ale proslavily se daleko za jejími hranicemi, po celém světě. Století 19. a 20. bylo na Moravě živnou půdou pro činnost kulturních spolků, podhoubí pro tvorbu jejich členů. Mnozí čerpali z tradic, aby je v přetvořené podobě povznesli na umění. Vzdělání žen, národní cítění, hudba a divadlo, Lidové noviny, které byly založeny v Brně. Ale již také brněnský rozhlas a jeho nebývale vysoká kultura – to jsou stěžejní body posledních vitrín expozice.

Poněkud rušivý pohyb a zvuk opony, která symbolizuje divadelní svět na Moravě, je jediným neústrojným prvkem jinak velice zdařilé výstavy. Doplňuje ji ještě nápaditě vybavená interaktivní herna pro děti i dospělé, kde si mohou vyzkoušet před zrcadlem šatstvo ze středověkého šatníku, potěžkat části brnění, pohrát si se staročeskými slůvky a jejich významem či vyluštit malý středověký kvíz.

Ochutnáváte-li rádi moravská vína, přidejte k nim tentokrát i ochutnávku moravské kultury

V rámci doprovodných akcí budou každý měsíc vyměňovány některé exponáty, představí se totiž postupně všechny moravské kraje. První prezentace náleží kraji Jihomoravskému.