Osobnosti světové vědy a techniky oceněné čestným doktorátem ČVUT

Název doktor (doctor) užívali staří Římané pro osoby, které vynikaly vědomostmi nebo důvtipem v přírodních či exaktních vědách, medicíně, filozofii nebo rétorice a konaly veřejné přednášky k poučení širší veřejnosti. Požadavky k dosažení akademické hodnosti doktora byly v různých historických obdobích a na různých vysokých školách odlišné. Kromě doktorského titulu schváleného univerzitou na základě předložené disertace a úspěšně složených rigorozních zkoušek mohl osobnostem „učeností vynikajícím“, udělit na univerzitách v dřívějších dobách i panovník. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z dubna 1900 obdržely právo udílet doktoráty technických věd jako čestné vyznamenání i přední vysoké školy technické v Rakousku-Uhersku včetně české techniky v Praze. Čestné doktoráty (doktor honoris causa) měly být (snad se také trvale stanou) oceněním zásluh význačných vědců, techniků a profesorů o rozvoj některého vědního oboru. Často však rozhodovala i jiná kritéria, zejména snaha školy zajistit si přízeň vlivných osob v nejvyšších úřadech, či jako uznání příznivcům a mecenášům, představitelům české technické tvorby nebo politikům, kteří své postavení využili k všeobecnému prospěchu. První čestný doktorát technických věd na pražské české vysoké škole technické byl udělen v roce 1905 (nejvyššímu zemskému maršálkovi Království českého Jiřímu Kristiánu z Lobkovic), o rok později pak bylo propůjčeno čestných doktorátů dvanáct. Mezi oceněnými byli např. architekt, stavitel a mecenáš Josef Hlávka, stavební inženýr „král lokálek“ Eduard Bazika, chemik a cukrovarnický podnokatel Hanuš Karlík nebo profesor stavební mechaniky Josef Šolín.

Kniha „Čestní doktoři na české technice v Praze/Osobnosti světové vědy a techniky“ (vydalo České vysoké učení technické v Praze, 1. vyd., Praha 2010, 298 str., ISBN 978-80-01-03938-0) je dílem šestičlenného autorského kolektivu pod vedením prof. RNDr. Ivo Krause, DrSc. a přináší medailony více než 150 významných osobností, které v období let 1905 až 2007 převzaly diplomy čestného doktora čeké techniky v Praze. Představitelé vědy a techniky jako František Křižík, Nikola Tesla, Karel Preis, Karel V. B. Zenger, Č. Zahálka, C. Purkyně, J. J. Frič, A. Stodola, M. Pupin, K. Andrlík, E. Votoček, F. Janeček, E. Denis nebo z poslední doby Z. Bažant, O. Wichterle, Lord Rogers, I. Babuška, K. Hubáček a řada dalších, stejně jako presidenti W. Wilson, H. Hoover, T. G. Masaryk, E. Beneš, V. Klaus a jiní významní státníci reprezentují nepochybně elitu společnosti.

Autoři čerpali z podkladů uložených v Archivu ČVUT, dostupných odborných publikací, z dobového tisku a ze současných reálií. Medailony žijících oceněných od-borníků jsou doplněny informacemi o jejich současných aktivitách. Publikace také přináší aktuální i dobové fotografie, faksimile dokumentů a další obrazové materiály, vážící se k jednotlivým osobnostem. Čím lépe se ve světě vědy a techniky chceme uplatnit, tím dokonalejším rozhledem po oborových a společenských vazbách bychom měli být vybaveni. Ke splnění takového cíle přispívá i znalost životních cest, zkušeností i omylů a přínosu pro rozvoj světové vědy a technického pokroku významných osobností našich i zahraničních. Přehled nositelů čestných doktorátů ČVUT však není pouze galerií vynikajících vědců, průmyslníků a politiků, kteří se zasloužili o výchovu techniků a inženýrů, ale také historií proměn techniky a odrazem společenských poměrů dvacátého století.