Pojmenovávání potomstva

Čas je ovšem náš úhlavní nepřítel: všechny nás, dřív nebo později, zcela určitě zabije. Nutno mu ale přiznat k dobru, že rovněž nepřeje nudné monotónnosti a prosazuje změny, od vkusu v architektuře po novinky v zemědělství. Hudba, móda, délka sukní -- vše se mění, tak jak nás kdysi učili o zákonech dialektiky.
Například podle druhu jmen, která rodičové dávají potomstvu, lze odhadovat tu kterou předmětnou dobu. Italka pokřtěná jako Benita přišla nejspíš na svět v třicátých letech. Po roce 1945, když už byl Mussolini po smrti, takových Benit či Benitů přibývalo v Itálii stejně málo jako Adolfů, narozených v českých porodnicích v době Protektorátu. (V Jižní Africe jsem se ale dozvěděl o existenci domorodého černocha s křestním jménem Hitler.) Vladimír| Iljič Lenin byl inspirací bohatému pokrokovému advokátovi ve Venezuele při pojmenování jeho tří synů. Ten prostřední, co se stal Iljičem, posléze dosáhl světové reputace jako jeden z nejznamenitějších mezinárodních teroristů -- toť Iljič Ramírez Sanchez zvaný Šakal, kdysi vážený host v ČSSR, nyní ve Francii za mřížemi.
Zejména revoluční doby porodily všelijaké výstřelky. Po VŘSR mnozí zakalení rodičové trestali svá robátka jmény jako Elektrifikácija, nevinní drobečkové se stávali doživotními Pětiletkami, Traktory, Kombajny, případně i Cementem. Ještě znamenitěji se takhle vyřádili Čiňané v době Maocetungova panování. Objevily se miliony patriotů Ai-Kuo (Láska-Vlast). Potomstvu se dostávalo spíš sloganů než jmen, a tak místo Pepíčků a Nanynek vznikali krvelačnosti jako Znič Čankajška, Rozdrť americký imperialismus, Zlikviduj britský kolonialismus, Vymýtit feudální přežitky, Zocelit se v třídním boji nebo aspoň Zavlažit poušť. Dlužno dodat, že nejen v Číně, ale i lekce v Asii se tradičně dávají nelichotivá jména, za rodičovského předpokladu, že když se z potomka stane Pes, Prasátko, Vepřík či Červ, tím míň padne do oka zlým duchům, kteří by ho pak mínili ukradnout.
S výjimkou několika dívenek Dvouletek, narozených krátce po druhé světové válce, se v českých zemích politický dech doby takto příliš nepromítal. Vkus, preference se ovšem měnily. Za první republiky vznikalo daleko víc Miroslavů, Miloslavů, Jaroslavů, Květoslavů. než je tomu dnes. Jiná generace přišla s úrodou biblicky poněkud inspirovaných Prokopů, Lukášů, Marků, Martinů a Jáchymů. Přišla doba, kdy se rodily Andrey a Romany v daleko větším počtu než kdysi dominující Aničky a Mařenky.
V Americe již rovněž odzvonilo po řadu generací panujícím Johnům, Bobům, Billům, Annám, Bětkám a Mariím. Čerpám z podrobné zprávy v New York Times (3. ledna 1996) o stavu rodičovského vkusu v New York City, San Franciscu, v Texasu a na Floridě. Výsledek vypadá takto: Nejpopulárnějším chlapeckým jménem je Michael, po něm Christopher, mezi děvčaty vede Ashley, za ní Jessica. (Vedoucí desítka v New York City: Ashley, Jessica, Stephanie, Samantha, Amanda, Nicole, Jennifer, Michelle, Tiffany, Daniele.)
Postřehnutelné jsou rozdíly nejen zeměpisné, ale i rasové. Mezi chlapci v bělošských rodinách nejpočetnější je Michael a Matthew, mezi černochy je víc Christopherů a Brandonů. (V Texasu: Christopher, Joshua, Michael, Brandon, Anthony, James, Jordan, Darius, Marcus, Xavier.) Mezi tzv. Hispanics (ohutně se rozmnožující, španělsky mluvící menšina s latinsko-americkými kořeny) se dosud udržují jména katolických svatých -- vede José. Mezi Američany asijského původu je suverénně nejpopulárnější Kevin, což se mi zdá být jméno převážně či snad i výlučně irské.
Zatímco mezi běloškami vede ona Ashley, již následuje Jessica a Michelle, mezi černoškami na prvním místě trůní voňavá Jasmine, častá je též Ashley a Brittany. Mezi Hispanics první jsou Jessica a Stephanie, mezi Asiaty není jednoznačného vítěze, tedy vítězky. V těsném pelotonu se tam řítí Ashley, Vivian, Michelle, Jennifer, Jessica, Stephanie. Každopádně ani jedna Anna, Marie, Aloisie Limová, Chenová, Changová.
Americké mravy -- a zejména nemravy -- se šíří do světa a se zpožděním zasahují i srdce Evropy. Poněvadž i tam se daří přeochotným imitátorům, nezdá se pak být příliš surrealistickou představa, že za pár let se budeme potkávat s mnohými Keviny, Ashleyemi a Jessicami Novákových.
Ota Ulč
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad