Nejstaršímu členovi Sokola v Sydney je téměř sto let - Střelec Ray Černý

Jeho činnorodost a skvělá paměť mohou mýlit, ale Ray Černý se skutečně narodil v roce 1914. Dospíval v době, kdy nestabilní Evropu postihla hospodářská krize. Živil se mj. jako sběrač míčků v německém tenisovém klubu, zpíval v nočních podnicích.

Jako dvanáctiletý chlapec vlastnil nejen prak, ale také vzduchovku. Skautoval a v oddíle se učil dovednostem prospěšným ve vojenské službě, např. morseovce. Dlouho před druhou světovou válkou bojoval proti Němcům tak, že se podílel na sabotážích dopravy nafty z Rumunska do Hamburku.

V roce 1949 Ray emigroval do Austrálie. Přistěhovalci si nemohli vybírat práci, Ray začínal jako dělník v koželužně. Byla to špinavá dřina, vzpomíná. Po čase ale uplatnil svoji dovednost v práci s dřevem, stal se majitelem nábytkářské továrny a úspěšně ji vedl až do odchodu na odpočinek.

V Austrálii Raye vždycky zajímala zdejší fauna. Měl rád i zbraně a lov. Stal se čestným rangerem v rámci Fauna Protection Act, takže získal přístup do národních parků a jiných oblastí, kde působili vážné škody divocí psi.

Zájem o zbraně přivedl Raye k tomu, aby v Sydney hledal možnosti, jak se zdokonalovat ve sportovní střelbě. Vypracoval se na lektora kursů věnovaných bezpečnému zacházení se střelnými zbraněmi. Ve střeleckém sportu postupoval dál, až v roce 1973 stanul v čele střeleckého svazu. Ve své vrcholové funkci se několikrát dostal do sporu se zákonodárnými orgány ohledně předpisů o registraci střelných zbraní a jejich proclívání. S velkými problémy, nakonec však úspěšně, prosadil možnost volného prodeje odborného časopisu Shooters Journal. Za svoje služby střeleckému sportu obdržel Ray v roce 2000 australskou Sportovní medaili.

I teď v pokročilém věku se Ray Černý rád vydává na lovecké i rybářské výpravy do oblasti Snowy Mountains. Ochotně poskytuje rady sportovním zájemcům i svátečním střelcům a obvykle k nim přidá historku. Někdy i dvě.

Neznám sice Raye jako střelce, ale to nemění nic na tom, že jsem za 13 let, kdy jsem se s ním v Austrálii párkrát potkala, na něj nezapomněla. Ray je jeden z nejmilejších, nejaktivnějších a přitom chováním nejskromnějších Čechoaustralanů, které jsem tam potkala. A že jsem jich milých i aktivních potkala opravdu hodně!! Ray byl mj. léta knihovníkem v sokolské knihovně v Sydney. A jednou jsem o něm otiskla malý, ale moc zajímavý článek. Napsala jsem ho podle dopisu, který mi Ray tehdy, asi před deseti (?) lety poslal. Byl v něm popsán sen, který měl Ray kdysi dávno v dětství ještě v Českoskoslovensku. Zdálo se mu o krásném jezeru, obklopeném faunou a flórou.

Když se do Austrálie dostal, měl jako tramp a skaut samozřejmě blízko k přírodě a hned začal objevovat její přírodní krásy. Jednoho dne přijel k jezeru svého snu. Nechtěl věřit svým očím... Ale cítil se šťastným.